24. listopadu 2017

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost Originální knihy. Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY.

No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno.


!A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými!




Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc přinášejí písmenka do jména dle začátečních písmen svých názvů. A nese antilopa nebo aligátor, Z zase zebra. U každého zvířátka je pak krátká zvířecí rýmovačka. Už se strašně těším, až si Toník knížku poprvé prohlédne, ten bude koukat!










Kniha je opravdu náramná a dvojnásob u ní platí, že se nikde nenajdou dva úplně stejné kusy. Počet stránek se totiž odvíjí od délky jména a výběr zvířátek zase od jeho přesného znění. 



Pokud jste dočetli a doprohlíželi až sem, jásejte. Mám pro vás připravenou skvělou soutěž o originální knihu dle vlastního výběru!

Co pro výhru musíte udělat? Splňte těchto pár jednoduchých podmínek, a tím se zařaďte do slosování. Na první adventní neděli 3.12.2017 pak vylosuji jednoho šťastlivce, který si bude moct jako výhru vybrat jakoukoliv knihu z nabídky Originálních knih. Kniha vám stihne přijít ještě do Vánoc! Líbí? Teď už ony podmínky zapojení:

1) Staňte se na Facebooku fanouškem Mateřské povolené(pokud ještě nejste)

2) Staňte se na Facebooku fanouškem Originálních knih(pokud ještě nejste)

3) Vyberte si z nabídky knih pro holky nebo pro kluky jednu knížku a do komentářů pod tento příspěvek mi napište, kterou jste vybrali a proč. Nezapomeňte do komentáře přidat také kontaktní mail na sebe!

4) Když přidáte (jakýkoliv) komentář i pod Facebookový příspěvek s vyhlášením této soutěže, zařadím vás do slosování dvakrát. (Pozor! Musí přitom být z vašich dvou komentářů patrné, že jste jedna a tatáž osoba, takže prosím o stejný kontakt nebo stejný podpis / jméno a příjmení, pokud mail nechcete na Facebook uvádět. Bohužel nemám jak jinak poznat, že jste se "účastnili dvakrát".)

Děkuji a nemůžu se dočkat, až si počtu ve Vašich komentářích. Originálním knihám pro děti zdar!


22. listopadu 2017

Olívka ~ patnáctiměsíční


Olívka má 15 měsíců, frekvenci záznamů jejich pokroků a naší celkové rodinné nálady tedy prodlužuji na čvrt roku. Je na čase si přiznat, že blog mi trochu upadá, zasloužil by nějaké pořádné nakopnutí. Věřte mi, že už se hrozně těším na období, kdy to bude možné. Teď máme všeho nad hlavu a ano, je to především Olívčina "zásluha". Srovnání s patnáctiměsíčním Toníkem najdete TU a tady vám ještě přidávám Olívku minulý rok, kdy byla ještě sladké a vcelku nenáročné miminko. :D


Hrubá a jemná motorika

Hned po prvních narozeninách začala Olívka chodit, jakoby na ně čekala. :) Dnes už vyloženě lítá (běh to teda ještě není, ale nemá to k tomu daleko). Úprk nejčastěji zahajuje hned po vyslechnutí slov "Olívko, pojď za mnou, sundám ti mikinu/jdeme přebalit/oblíkat/podej mi ten hrneček!" apod. Prostě už propuknul TEN VĚK!

Kromě rychlochůze zvládá popojíždět na PUKYnu. Zatím to nejsou žádné velké vzdálenosti, ale už jí ho sem tam vezmu někam do parku. Pak je teda fakt super táhnout domů dvě batolata, kočárek, Toníkovo kolo a ještě PUKYno, ale už jsem si celkem zvykla na fyzickou zátěž i na soustrastné pohledy kolemjdoucích. :D

Olívka miluje šplhání kamkoliv, leze na všechno i na to, co by vás v životě nenapadlo, vůbec nemá pud sebezáchovy. Šplhá na stoličky, na židle, na rantly, na prolézačky pro velké děti, chodí po dvou po schodech jen s přidržováním za šprušle zábradlí (to je adrenalin!). No a celkem nepřekvapivě hodně padá. Fakt dost. Od Toníčka tohle vůbec neznám, ale Olí je neustále samá boule a modřina a odřenina. Už jsme zvládli i její prokousnutý jazyk a podobné lahůdky. Vůbec bych se nedivila, kdyby na nás nějací sousedé při pravidelném pohledu na Olí zavolali sociálku. :D (No to se asi nestane - a pak že bydlet na Cejlu nemá výhody. Hahaha.)

Olívka dále zvládá různé hrátky s ručičkama - navléká kostky na tyčky, hraje si s magnetkama, snaží se něco stavět, otevírat a zase zavírat různé vršky a víčka. Co je ale ze všeho nejlepší?? Celkem rychle opanovává schopnost jíst sama lžičkou. To je taková úleva, takové BLAHO! Po delší době mám pocit, že se u společné večeře zase můžu najíst jako člověk. A pak už jen uklidit ten nepořádek, co u toho Olí vytvoří, ale to už je celkem detail. Samostatné pití teda zatím moc nezvládá, neumí to s brčkem a bez něj je věčně politá, ale snad i tohle bude brzy lepší.

Pořád v něčem napodobuje Toníka, takže už umí odklopit víko od záchodu nebo překonat jeden typ dětské pojistky na kuchyňské skříňce. (Kruci, nesmím zapomenout koupit už konečně nějakou jinou.) Pořád si něco věší na krk nebo oblíká na hlavu. Nasadí si sama čepici nebo cokoliv, co jí čepici připomíná - třeba Toníkovy trencle. :D








Hry a hraní si

Období samostatného hraní si a zkoumání trochu ustupuje do pozadí a ke spoustě svých her teď vyžaduje nějakého parťáka. Takže v tomto ohledu je to zas o něco náročnější pro mě. Nejraději si hraje s různýma panenkama, plyšákama a maňáskama - snaží se je i krmit a podobně. Má ráda balónky a magnety a autíčka. Miluje cokoliv, na co se dá nasednout a jezdit na tom nebo co se tlačit před sebou či tahat za sebou. Zbožňuje houpačky, říká jim "háta, háta". Ráda hraje na schovávanou nebo na honěnou se mnou a s Toníkem. Miluje písek a hrátky s vodou. Je muzikální a hrozně ráda tancuje do hudby.

Podobně jako Toník má ráda knížky. Často si nějakou přinese a vyžaduje prohlížení. Ukazujeme si hlavně zvířátka a vlaky, strašně ráda listuje pevnými stránkami leporel. Zvířátek už rozpozná hromadu a naučila se už spoustu zvířecích zvuků, i když si je ještě dost plete.








Komunikace a sociální život

Sama aktivně používá tak 15 slov nebo výrazů: máma, táta, Toto (Toník), bába, hamá, ne, ava (ano), není, tá (tady nebo tak), Hele a Tito (plyšové hračky), auto, autoba (autobus), bobo, bota (označení pro botu i ponožku).  A pak různé víceznačné slabiky pro balón, banán, psa, atd. atd. K tomu předvede tak 10 zvuků oznáčujících zvířátka nebo třeba vlak.

Hrozně moc rozumí. Na požádání ukazuje části těla nebo něco někam nosí. Pěkně spolupracuje u oblékání. Často si ale nerozumíme v tom, co zrovna chce, a jelikož u toho dokáže být dost vytrvalá a taky nazlobená, o horké chvilky v komunikaci nemáme nouzi.

Celkem pěkně komunikuje a hraje si s Toníkem, i když on na ni bývá celkem hrrr. Má ráda ostatní děti, hlavně ty starší, v Toníkově věku. K cizím lidem (včetně těch, co cizí nejsou, ale třeba je jen dlouho neviděla) je nedůvěřivá a hned chce ke mě na ruce. Celkově mě hodně potřebuje mít na očích, hlavně než se někde rozkouká.








Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Olívka váží cca 10 kg a můj nejlepší odhad její výšky je zhruba 75 cm
. Je to paní prcková. Má 12 zubů v různém stupni růstu a prořezanosti a s těma stoličkama jsme se všichni dost natrápili. A ještě není vyhráno! Děti by se snad měly rodit už zubaté nebo fakt nevím... Taky jsme byli poprvé u paní kadeřnice a Olí už konečně nevypadá jako vodník Česílko. :)

V noci spí zhruba od 9 do 7 a ještě se dost budí na kojení. Když ji něco trápí, tak fakt hodně často, dokonce i častěji než co hodinu. Už jsem rozhodnutá pro noční odstavení podobně, jako jsme to měli u Toníka. Už jen čekám, až pomine současná zubovlna, potom pošlu chlapy na víkend pryč a jdeme na to. Spát v kuse déle než dvě hodiny mi fakt fakt chybí!!!! Přes den má Olí jeden poobědový spánek dlouhý 2 hodiny, který tráví nejčastěji v kočárku na terase. Vždy se snažím, aby se co nejvíc překrýval s tím Toníkovým, a celkem se daří, i když ne vždy.

Jí už v podstatě stejně často i stejné jídlo jako Toník, jen v o něco menším množství. Není příliš vybíravá, preferuje maso a sýr a výraznější chutě - slanou a kyselou. Co vyloženě plive, tak to je vaječný žloutek. Jinak trvá na samostatnosti u jídla a když ji z nějakého důvodu potřebuji krmit já, je oheň na střeše. :D Chce lžičku a sama prostě.

Nočníček jsme jí zatím jen tak ukázali. Ví, k čemu slouží, a říká mu "bobo". Občas si na něj sedá a dělá, že tlačí. Nicméně to je tak celé, žádné úspěchy, co by stály za řeč, se zatím nekonaly.

Olívka je jinak moc chytrá, šikovná a celkem trpělivá holčička. Rozhodně ale není takový flegmouš jako Toník. Hodně se rozčiluje, moc nezvládá negativní emoce spojené s nějakým zákazem nebo s tím, když se jí něco nedaří. Je tvrdohlavá a pěkně uvztekaná. Hodně mě u všeho potřebuje, ale když je jí dobře, zabaví se na celkem dlouho i sama. Uvidíme, co za povahu z ní vyleze. :D














11. října 2017

Toník ~ dvou-a-půl-letý


Toník má dva a půl roku. Už je to s ním zase o kus jednodušší všechno. Ještě před čtvrt rokem jsem měla dojem, že z našich dvou dětí je to náročnější Toník. No teď už si to teda nemyslím. S Toníkem je už možné se skoro na všem domluvit, celkem se i sám zabaví, poslechne, je s ním sranda a je vyloženě radost s ním trávit čas. Je přemýšlivý, má fascinujícího pamatováka, má smysl pro humor, je zvídavý a opravdu krásně - skoro plnohodnotně - mluví. Už si skoro ani nepamatuju, že loni touto dobou byl teprve takovýto prcek.

Toník před rokem - osmnáctiměsíční zamračený

Hrubá a jemná motorika

Toník chodí a pobíhá a poskakuje, už se skoro vůbec nenosí ani nevozí. Skejtík už v podstatě nepoužíváme a kočárek jen hodně výjimečně (a když už, tak naši novinku - nejmenší kočárek na světě). Jeho nejčastějším způsobem přesunu je momentálně kolo odrážedlo Yedoo TooToo, které miluje. Už ho plně ovládl, vyfasoval svou první helmičku a jezdí jako blázen. Miluje, když může jet z pořádného kopce dolů, za což si jako rodiče často vysloužíme od kolemjdoucích minimálně zdvižené obočí. Ale Toník je opravdu šikovný a opatrný, pěkně si přibržďuje a ještě nikdy při sešupu nespadl. Před každým přechodem přes cestu zastaví a čeká. Někdy protestuje, když má na kole jet do kopce, ale i to v poslední době celkem hezky (tzn. jen s minimálním kňouráním) zvládá. Dále hrozně rád jezdí na velkém kole v dětské sedačce, takto ho v poslední době nejčastěji vozím do školičky (když s sebou teda nemusíme brát Olivku). Miluje hru na babu, na schovávanou, schody, rantly, prolézačky a "šplhačky" všeho druhu.







 



Celkem schopně se obslouží co se týče oblékání a vysvlékání. Sundá si snad už vše kromě knoflíkových věcí. A zrovna se snaží ovládnout dovednost obléknout si sám věci přes hlavu (trika, svetry). Sám jí a pije a špinavý je u toho čím dál méně. Staví věže a různé struktury, vkládá a navléká, skládá obrázky, šroubuje šroubky, lepí nálepky a maluje. Tam se mi teda zdá, že pořád zůstává zhruba na stejné "umělecké" úrovni, ale zase pravda je, že výtvarný talent nemá po kom dědit. :D







Hry a hraní si

Rád pomáhá a napodobuje, rád si čte a prohlíží knížky a čím dál častěji si hraje sám. Ke konci tohoto čtvrtroku se mi snad poprvé stalo, že jsme přišli do herny a já jsem snad 20 minut o Toníkovi vůbec nevěděla - prostě si našel hračku a sám si pěkně a dlouho hrál. Po této stránce je to s ním teď opravdu fajn a je na tom vidět ten ostrý kontrast s Olívkou, kdy ona mě momentálně "potřebuje" téměř k veškeré své zábavě.

Začal teď znovuobjevovat spoustu hraček, které má doma už dávno a které mu natěšení rodiče či širší rodina pořídila podle všeho zbytečně brzy. :) Má vrtulník, který se dá celý rozšroubovat a zase sešroubovat. S tím teď tráví dost času. Hraje si s vláčky a s autíčky na svém hracím koberečku. Hraje si s bálonky a s píšťalkou. Hraje si na vaření. Často si u hraní vymýšlí nějaký příběh. Říká třeba "Ahoj, já jedu za babičkou Janou!" nebo podobně. Stále má velmi rád hry, kde může zapojit celé tělo - na schovku, na babu, prolízání tunelem, hopsání. Do některých svých her zapojuje taky Olívku, což je moc rozkošné. (No a taky to často končí brekem...:D) Miluje to venku - vedou hřiště, parky, dopravní prostředky, kaluže a ježdění na kole z kopce.

Knížky si teď rád prohlíží i sám. Osobně mě asi nepřestane fascinovat, kolik si toho pamatuje. Zná jména postav, dopředu ví, co se jim v knížkách přihodilo i co si o nich sám vymyslel už minule. Před spaním jsme mu teď nejčastěji četli ze Špalíčku a přísahám a nechápu - ten kluk zná zpaměti několik krátkých pohádek a snad půlku obsahu knížky - je schopný přeříkávat ve správném pořadí názvy třeba dvaceti nebo třiceti pohádek. Šílenství! O básničkách a písničkách ani nemluvím. Z pasivnější zábavy má teď nejraději koukání na Mašinku Tomáše a tam taky zná jménem a rozpozná snad 20 různých mašinek. Pro mě je to španělská vesnice. Jinak také během dne zapínáme často Déčko a i tam má své oblíbené pohádky (Obláčkový chléb, Harryho a dinosaury, Včelku Máju).









Komunikace a sociální život

Komunikace je u Toníka pořád jedna z nejsilnějších stránek. Mluví a mluví, asi už ani nemá smysl to nijak extra dopodrobna popisovat. Skloňuje, časuje, dělá vtipy, vypráví příběhy, pořád se na něco ptá, opakuje složitá slova, kterým nerozumí (např. názvy zastávek v MHD), děkuje a umí se omluvit. Aktivně počítá do deseti (tzn. nejen, že umí čísla po sobě jako básničku, ale umí si spočítat věci), je bravurní také v barvách a tvarech. Zatím ale nejeví žádný větší zájem o písmena. Na to období se trochu těším. :)

Jinak je Toník pořád společenský, má rád své kamarády a vždy se na ně těší. S některými kamarády má někdy takové přetahovací tendence a nějaké to pošťuchování a braní věcí je někdy pěkný záhul. I když se většinou snažím do těchto sporů dětem nezasahovat (pokud jsou to děti stejně staré, ne v případě třeba Olívky), někdy je to dost řev a pěkný nálado-kaz pro všechny. Jindy si ale s kamarády hraje a dělí se a střídá úplně slaďoušsky. Dokáže většinou extrovertně reagovat i na cizí lidi a ti se z něj většinou rozplývají (hlavně v MHD). :D

Co se Olívky týče, role se začínají trochu otáčet. Teď bere hodně Toník Olívce věci, s kterými si hraje ona. Často je to proto, že se chce do nějaké hry zapojit, ale Olívka má na to teď velmi citlivé období a špatně to nese. Návod žádný nemám, vždy řešíme ad hoc. Jinak si spolu už často pěkně hrají - hlavně venku. Utíkají spolu tam a zpátky, schovávají se, podávají si něco atd. Jejich komunikace očividně probíhá hlavně přes hrubou motoriku a přes smích. Je to opravdu super ty jejich interakce sledovat, dává mi to víru ve snažší zítřky, kdy si budou děti hrát spolu a já třeba normálně uvařím nebo něco. :D KUK.










Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Toník váží zhruba 13,8 kg a měří 91,5 cm. Výškou je tak už jen lehce pod průměrem k věku a váhou na průměru k výšce. Zuby už řešit nemusíme, uf, za to si je teď dost "užíváme" s Olívkou. S podzimem se zas potýká sem tam s nějakou rýmou, ale není to nic tragického, s loňským rokem se to nedá srovnat. Díky bohu!

V noci spí zhruba od půl desáté do sedmi. Spánek si teď v poslední době trochu posunul, ale brzy se změní čas, tak se to asi srovná a budeme tam, kde jsme byli. Pozdější vstávání je fakt super, ale teda zas večer to žádná hitparáda není, asi si nevyberem no. :D Někdy spí bez probuzení, jindy se budí (třeba když je nemocný), někdy se nad ránem přijde ještě dopéct k nám do postele. Po obědě spí dvě hodinky, pak ho vetšinou budím. Uspávání se nám teď zase trochu protáhlo. Přes den teda dobré, ale večer horší. To máte pohádku, povídání, pak mu trvá zabrat, no někdy jsme tam s ním i přes 45 minut, a to už je na pováženou. Snad bude brzy zase líp!

Jí pěkně, občas si vybírá, občas od jídla odbíhá a celkem často loudí nějaké sladkosti. Na tom budeme muset zapracovat. Má rád polévky, těstoviny, rýži, toasty, rajčata, miluje grilování. Z dobrůtek nejvíc frčí zmrzka, lízatka a gumoví medvídci. Pije stále málo, ale tak věřím, že dobrovolně žízní neumře, a prostě jen nabízím a nabízím. Vyloženě sladké pití má výjimečně, jen při nějaké zvláštní příležitosti (často venku) nebo když mám dojem, že pil ten den fakt málo. Jo a po spaní pije teda kakaíčko. To je jeho.

Vylučování už ani nestojí za řeč. Vše zvládá samostatně a na nás zbývá už jenom utírání zadku. :D Kdy se tohle vlastně děti naučí dělat samy? Měla bych se na to asi podívat, haha.

Tak to je náš třicetiměsíční Toníček. I když je to někdy dost náročné, řekla bych, že tohle je asi ten nejsladší věk vůbec. Mám z něj opravdu velkou radost!