21. prosince 2015

vaření ~ avokádo

Avokádo je takový malý polozázrak. Je to jedna z energeticky nejhodnotnějších plodin. Obsahuje hlavně nenasycené mastné kyseliny, má vysoký obsah vitamínů, minerálů, ale i folátů nebo lecitinu. Pro děti je úplně super.

K tomu všemu je navíc perfektně "nevýrazné" a tedy vhodné k dochucování a ke kombinování. Hodí se k zelenině i k ovoci. Toník bude mít avokádo na oběd zrovna dnes. Poprvé jsem Toníkovi avokádo připravila někdy před 14 dni, a to následujícím způsobem: 

Hlavní přísadou bylo avokádo (asi 55 g), zkombinovala jsem ho s květákem (asi 45 g) a kukuřičnými vločkami (asi 60 g). Jak jsem postupovala?



Předpřipravený květák jsem si ráno dala rozmrazit, ostatní suroviny jsem chystala až těsně před jídlem. Kukuřičné vločky zrovna testuji instantní, takže je stačí jen zalít horkou vodou, přiklopit a nechat odstát.


Avokádo jsem oloupala. Bylo krásně zralé, takže to šlo úplně lehce jen tak rukou. A vydlabala jsem lahodnou dužinu. Ta má super konzitenci (avokádo ale musí být zralé!), takže ji stačilo jen lehce pomačkat v misce. Ze zbytku avokáda jsme si pak vyrobili s Nekorektním skvělé guacamole. Mňam!


K avokádu jsem přidala rozmražený květák.


Nakonec i hotové kukuřičné vločky. No a byl to luxus. Toník talíř vyluxoval a musím říct, že výsledek chutnal i mně.

Na závěr přidávám další kombinace s avokádem. I když většinu jich ještě nemáme vyzkoušených, jsou všechny v plánu! :

- avokádo + kedlubna + kuřecí maso
- avokádo + kiwi + banán
- avokádo + cizrna + hruška
- avokádo + mrkev + jablko
- avokádo + bílý jogurt
- avokádo namazat na chleba
- kousky avokáda jen tak jako "finger food"

Dobrou chuť.

Na závěr přidávám Toníka fešáka na víkendové Vánoční návštěvě u tety.


17. prosince 2015

Brno ~ kurz šití na stroji v BRNO ŠIJE

Dlouho jsem slibovala, že napíšu příspěvek o kurzu šití na stroji, který jsem posledních šest týdnu navštěvovala v Brno šije. Minulý týden touto dobou jsme měli poslední lekci, tak snad už konečně nastal ten správný čas na zhodnocení. Nebudu Vás napínat - bylo to boží.

Na kurz od Brno šije jsem narazila úplnou náhodou na serveru Hithit. Šicí stroj mám doma už asi rok (dárek od maminky), ale... Určitě to sami znáte, když se do něčeho má člověk pustit sám od sebe a navíc úplně poprvé, milerád to odloží, posune a pak ještě o trochu odloží. A tak bylo skvělým řešením přispět na projekt na Hithitu a jako odměnu si vybrat kurz šití na stroji pro úplné začátečníky.



Kurz má 12 hodin (6 x 120 minut) a stojí příjemných 1 400 Kč. Myslím, že cena je velmi dobrá. Na kurzu je totiž vždy maximálně šest účastníků a lektorka má díky tomu prostor se Vám velmi individuálně věnovat. Když si připočtete, že samotné stroje, jejich údržba, nitě, atp. taky něco stojí, je to opravdu hodně muziky za málo peněz. 

Brno šije navíc pořádá i různé zajímavé workshopy a mají také otevřenou šicí dílnu, což znamená, že nemáte-li doma stroj, můžete přijít a něco si ušít tady. Vždy je přítomen někdo zkušený, kdo případně poradí. Moc pěkný koncept!



Kurzy probíhají v 6. patře parádní budovy na Moravském náměstí, která je obydlena různými malými a často kreativními byznysy. Zajímavost: Je tam parádní starý výtah, který si ani nepřivoláte, pokud po sobě někdo zapomene zavřít vnitřní a vnější dveře. Krásné retro.

Teď už k samotnému kurzu pro úplné začátečníky. V anotaci se uvádí, že se naučíte následující: 

  • obsluha šicího stroje
  • rovné šití
  • entlování
  • ruční šití
  • všívání zipu
  • oprava oděvů
Realita tomu víceméně odpovídá, my jsme se teda moc nedostali k ručnímu šití ani opravám oděvů, ale zato jsme navíc zvládli knoflíkovou dírku a ušít si hodně výtvorů. Takže super. Tady na následujících fotkách jsme ještě strojem nepolíbené a plné očekávání. :)



Na první lekci jsme kromě obsluhy stroje šily hlavně bez nitě do papíru a na ústřižky látek, zkoušely jsme si šití rohů, různé typy a velikosti stehů a prostě vše, co stroje dovedou. V Brno šije mají šicí stroje Janome 920, na kterých se šije krásně. (Oproti tomu polo "no name" stroji, co mám doma, je to fakt poznat..)


Na druhou lekci jsme si měly přinést první látku a už jsme šily první výtvor - povlak na polštář. Nakupovat látky jsme s Léňou chodívaly vždycky společně a bylo to vážně super. V obchodech s látkami mě to fakt baví - a to jsem teprve teď narazila na eshopy! No nechala bych tam fakt hodně peněz, kdyby to šlo... Na druhé lekci jsme látku naměřily, nastříhaly, našpedlily, ušily, zaentlovaly a bylo.




Výsledek byl, myslím, celkem obstojný na to, že jsem šila poprvé. I nějaká ta nerovnost se snese. :D K polštářku jsem si doma došila i druhý, takže jsem zvládla i svůj dobrovolný domácí úkol. Musím říct, že jsem ze sebe měla opravdu radost.

 

Třetí lekce byla ve znamení šití tašky na nákup / kabelky / přebalovací tašky (v mém případě). Hotová taška je prostě boží! S Léňou jsme si obě koupily těžší látku, která k tašce velmi dobře sedne. Ušít tašku bylo celkem snadné, i když se s látkami pracovalo o poznání hůř než s předchozím bavlněným plátnem. Moje klouzala a nedržela, Lénina zase trochu pružila. Výsledná "origami taška" (je poskládaná a sešitá z jednoho obdélníku) mě nadchla. Tašku jsem hned naplnila Toníkovými potřebami a vozím ji stabilně dole v kočárku. V kabelce na rukojeti kočárku se mi tak uvolnilo dost místa a mám tam teď jen to, co potřebuji mít po ruce.





Na čtvrté lekci jsme šily kosmetickou taštičku se zipem. Tady musím uznat, že jsme mohly zvolit taky o něco pevnější látku. Na lekci sice byla možnost podlepit si látku vlizelínem, aby ve výsledku pěkně držela tvar, než jsme se ale s Léňou rozkoukaly, nezbylo na nás. :D No nevadí, říkám si teď, že bych si k taštičce došila ještě pevnější dno, tak mám aspoň projekt do budoucna. Taštička byla zrádnější, než vypadá. Hlavně přesné skládání mi dalo zabrat. Výsledek je ale fajn a používám ji - jak jinak - pro Toníkovy kosmetické potřeby.




Na poslední dvě lekce jsem se hodně těšila, šila se halenka. HALENKA! Nikdy bych nevěřila, že si ušiju halenku, navíc jen po čtyřech lekcích pro naprosté začátečníky. Ale stalo se. S Léňou jsme si daly tentokrát s výběrem látky hodně záležet. Koupila jsem nádherné bílé králíky na mentolové z obchůdku Šití nití. Měli tam tolik nááádherných látek! Co jsme ale bohužel s Léňou netušily a neověřily je to, že je všechny prodávají v jednoduché šíři 110 cm. Což je málo. Ten metr, co jsme si každá koupila, nám zkrátka ve výsledku na halenku nevystačil. Panika.

Musím říct, že tento problém s námi lektorka Světlana velmi dobře vyřešila. Měly jsme několik možností od šití zad se sedlem jako první a následného dokoupení látky na další lekci přes ušití něčeho jiného než halenky až po rozbití vzoru. Líbí se mi, že nebyl problém si vybrat řešení individuálně. Léňa se rozhodla, že si místo halenky ušije sukni. Já jsem si vybrala rozbití a přehození vzoru. Zkrátka šlo o to, že jsem si přepůlila zadní díl a vzor mi tam pak běží otočený o 90 stupňů. Jelikož jsem podobného efektu využila i v sedle halenky, přišlo mi to celkem pěkné. Proč ne?






Po vyřešení tohoto dilematu, už šlo všechno dobře. Po první lekci byla hrubá kostra halenky hotová. :)



Na poslední lekci jsme vše dokončily, dočistily a lemy halenky obšily dokonce šikmým proužkem. Léňa se navíc naučila na své sukni šít kapsy a přidávat pružný pas. Myslím, že výsledek je více než skvělý. Měly jsme z hotových výtvorů i ze sebe samých ohromnou radost!



Co říct závěrem? Kurz byl skvělý, prostředí skvělé, lektorka skvělá. Ty dvě hodiny vždycky strašně rychle utekly, vůbec jsem tomu nevěřila. V kurzu jsem získala trochu sebevědomí ohledně své (ne)zručnosti, odpočinula jsem si od prcka a Nekorektní získal příležitost pravidelně posilovat vazbu s Toníčkem. :) 

Jakou lepší pochvalu bych ještě mohla dodat než to, že už mám zaplacený kurz pro mírně pokročilé od ledna a neskutečně se těším!

14. prosince 2015

Toník ~ devítiměsíční

Dnes má Toník tři čtvrtě roku. Mohla bych tady každý měsíc psát povzdechy o tom, jak strašně rychle to uteklo. (Je to tak, vážně! Strašně rychle to uteklo.) To by ale asi nikoho moc nebavilo.

V devátém měsíci svého života toho Toník zvládl celkem hodně. Stal se profíkem v rychloplazení, umí se posadit, postavit, chodí okolo nábytku, přelézá překážky (nejčastěji moje nohy), říká své první slovo, rozumí slovu NE (i když moc neposlouchá), připlazí se na zavolání (většinou), umí palcem a ukazováčkem zvedat velmi malé předměty, umí sám sníst pár kousků jídla a má 8 zubů.

Taky sní všechno, co najde (např. různé drobky, chuchvalce, moje vlasy, kočičí granule), pořád by tahal za kabely a šňůry, někdy propadá separační úzkosti, spí nepředvídaně dlouho v nepředvídatelné časy, někdy chce být vzhůru uprostřed noci, krámuje všechny dostupné šuplíky, skříňky a poličky, pořád sebou šije, nenechá se pořádně obléct či přebalit a má tolik energie, že s přehledem utahá zároveň mámu, tátu i babičku a ještě se tomu směje.

Je prostě naše ♥.

Jaký byl Toníkův devátý měsíc?


















11. prosince 2015

vaření ~ fazolkové lusky

Už nějaký ten pátek přidávám Toníkovi do příkrmů sem tam i fazolkové lusky. Sice nejsou vhodné jako úplně první zeleninka, ale řekněme tak od 6. - 7. měsíce (pokud začínáte příkrmy ve 4. měsíci) jsou už OK. Záleží, jak dítě jí. Toník jí pěkně a chutná mu skoro vše, tak jsem neváhala.

Zelené fazolky mají relativně výraznou a specifickou chuť, která dodá jídlu šmrnc. Nikdy na nich teda celé jídlo nestavím - není to naše "hlavní" surovina. Ale jako druhotná zelenina v obědové porci vážně super.


Včera jsem Toníkovi uchystala naši velmi oblíbenou kombinaci s cuketou. Celý oběd se skládal z cukety (asi 50 g), fazolek (asi 30 g), kuřecího masa (asi 25 g) a rýže (asi 50 g). Jaký byl postup?


Cuketu jsem měla klasicky předpřipravenou zamraženou v kostce, ráno jsem ji dala rozmrazit společně s fazolkovými lusky. Ty používám zmražené kupované - podobně jako třeba hrášek a kukuřici. Mražená zelenina je pro malé děti úplně OK, samozřejmě kvalitní, ideálně jednodruhová a správně skladovaná (to poznáte tak, že je obsah pytlíku krásně sypký, žádné k sobě přimražené chuchvalce nebo dokonce kusy ledu.)


Dále jsem si od rána rozmrazila kostičku kuřecích prsíček - také předpřipravenou - a pak v čase oběda mi už zbývalo ji jen uvařit a připravit rýži. Pro přípravu rýže do příkrmů mám skvělý tip - rýžové vločky. I malinké množství klasické rýže je totiž třeba relativně dlouze vařit, to Vám s rýžovými vločkami odpadá.


Rýžové vločky jen odvážím, trojnásobné množství vody přivedu k varu, rýžové vločky horkou vodou zaliju, přiklopím a za pár minut je hotovo.


K rozmražené cuketě a fazolkám jsem přihodila maso a vše jsem společně lehce pomixovala ručním mixérem.


Většinu Toníkových jídel už nemixuji, jen krájím nebo mačkám. I maso většinou drobně krájím. Zde jsem ale mixovala právě kvůli fazolkám, které se mačkat nedají a krájí se trochu blbě. I když jsem to párkrát zkoušela, výsledek byl nevalný, v jídle zůstaly tvrdé kousky a Toníkovi to moc nejelo. Mixnutí je proto ideální.


Dá se samozřejmě mixovat i s rýží, tu jsem ale já přidala až potom, aby mělo jídlo alespoň trochu nějakou strukturu. 


Jídlo mělo velký úspěch. Ani toho moc neskončilo v kapse bryndáku. :)

A na závěr další naše osvědčené kombinace s fazolkami:

- špenát + fazolky + vejce
- červená řepa + fazolky + hovězí 
- lilek + fazolky
- mrkev + fazolky + brambory
- batáty + fazolky + ryba
- fazolky + červená paprika + brambory
- fazolky + banán + hruška

Dobrou chuť.

8. prosince 2015

inspirace ~ potisky v akci

V příspěvku "inspirace ~ potisky" z 20.10. jsem Vám poodhalila své plány na domácí potisk Toníkových bodýček. V článku jsem dala dohromady nějakou inspiraci z Pinterestu, ukázala jsem, jaké výtvarné potřeby a jaká basicová body jsem si nakoupila a jaké šablony se mi líbí. Pro připomenutí klikněte ZDE.

No trvalo to, já vím. Bodýčka jsem nakoupila ve velikosti 80, tak mě to moc nepopohánělo do práce. Ale jelikož má Toník příští týden 9 měsíců a velikost 80 je načase pomalu zařadit do šatníku, pustila jsem se do toho.

Toník má teď nějaké horší období se spánkem, takže mi to trvalo tři večery a kousek dnešního rána (zažehlování), ale výsledek je. A krom výsledku vyvstalo i několik poučení. Jak to tedy šlo?

Začala jsem tím nejlehčím - fixem na textil. Jedno bodýčko totiž už nějaký potisk mělo, tak jsem ho jen dozdobila šípy nakreslenými tenkým černým fixem. 





Chtěla jsem si to hlavně vyzkoušet, ale sami vidíte, že výsledek není bůhvíjaký. Fix se trochu rozpil na odstávající vlákenka a výsledek tak působí lehce mázlým dojmem. Vybarvovat s ním pořádně nešlo. No jako rozvička mi to postačilo.

Další krok bylo vyrobit si tiskátko ve tvaru pírka. Na gumu na gumování jsem si pírko překreslila dle šablony z internetu a Nekorektního narkotizační jehlou jsem ho vyryla - tak, aby jeho okolí bylo nižší než tvar, kterým jsem chtěla tisknout.




Razítko jsem pak potřela černou barvou na textil a po otestování výsledku na papíru jsem se pustila do tisknutí naostro. Hotové body dopadlo skvěle, asi se mi líbí nejvíc ze všech vyrobených.




Podobným stylem jsem se pustila do dalšího kousku. Plán byl bílé a několik žlutých trojúhelníků v nerovných řadách na tmavě modrém body. Prvně jsem si do (druhé strany stejné) gumy vyryla trojúhelník.



Barvila jsem jej nejdřív bílou a potom žlutou textilní barvou. Ačkoliv byly obě barvy určené na tmavý textil, bůhví proč mi prostě nechytly. Výsledek je po zaschnutí (spodní foto) hluboko pod očekáváním. Chvilku jsem dokonce zvažovala, že textilní barvu nebudu zažehlovat a zkusím ji z bodýčka vyprat, nakonec se mi to ale začalo jaksi líbit, tak tomuto zvláštnímu vzoru dám šanci.



To bylo vše, co jsem za první večer zvládla. Další večer jsem se pustila do dalšího bodyčka. Plánovala jsem vyrobit si větší šablonu losa a bíle ji vybarvit na béžové body s bílými proužky. Tato představa se mi velmi líbila, nicméně po zkušenosti s bílou barvou jsem se rozhodla udělat losa černého. 

Šablonu jsem si nejprve z PC překreslila na papír, odtud jsem ji vyřezala a přenesla na průhledný tužší obal na knížku. Pak jsem vyřezala i ten a vznikla mi negativní šablona. Pak už ji stačilo jen dobře uchytit na body a vybarvit černou textilní barvou.





I tady není krycí schopnost barvy stoprocentní, navíc mi šablona malinko ujela u losova krku a paroží (zleva), nooo a taky vycentrovat jsem to mohla lépe. Ale s výsledkem jsem i tak moc spokojená. Nekorektní má jako správný Saabista z losa radost.

To bylo pro druhý večer vše, protože se Toník vzbudil a chtěl být vzhůru. (Proklatý osmý zub!) Vyřezávání šablony na dvakrát bylo navíc celkem pracné a dlouhé - hlavně paroží. Proces to chtělo inovovat...

Tak jsem se včera večer vrhla na lišku. Původně měla být žlutá hlava lišky na tmavě šedém body. Moje představa navíc byla, že si vyrobím kromě šablony z obalu na knihy taky tiskátko z gumy a že hlava lišky nebude vybarvená jednolitě, ale vytiskaná nějakým razítkem. No, když už jsem věděla, že žlutá nekryje a že je to vše dost pracné, přešla jsem k prosté černé lišce.

Proces vyřezávání jsem vylepšila, překreslenou šablonu na papíře jsem prostě podložila pod fólii a řezala jsem podle ní rovnou do fólie. To výrobu urychlilo a zpříjemnilo. Tvar liščí hlavy byl taky o dost jednodušší, takže radost vyrábět a za chvíli bylo hotovo.



Dnes ráno jsem každé body několik minut z rubu zažehlovala na nejvyšší stupeň, tak snad to bude držet. Mám z pěti nových Toníkových bodýček opravdu velkou radost. A ráda mu zase někdy něco potisknu. Pro příště si ale určitě vyberu spíše jednodušší cestu, pak by to mělo být i šup šup.



Tak které body se Vám líbí nejvíc? Zkoušeli jste doma někdy něco podobného? Podělte se o zkušenost, ráda se inspiruji. Přece jen jsem v těchto věcech nováček. (A kdo najde na fotkách výše Toníka, má malé bezvýznamné plus.)