Přeskočit na hlavní obsah

Brno ~ kurz šití na stroji v BRNO ŠIJE

Dlouho jsem slibovala, že napíšu příspěvek o kurzu šití na stroji, který jsem posledních šest týdnu navštěvovala v Brno šije. Minulý týden touto dobou jsme měli poslední lekci, tak snad už konečně nastal ten správný čas na zhodnocení. Nebudu Vás napínat - bylo to boží.

Na kurz od Brno šije jsem narazila úplnou náhodou na serveru Hithit. Šicí stroj mám doma už asi rok (dárek od maminky), ale... Určitě to sami znáte, když se do něčeho má člověk pustit sám od sebe a navíc úplně poprvé, milerád to odloží, posune a pak ještě o trochu odloží. A tak bylo skvělým řešením přispět na projekt na Hithitu a jako odměnu si vybrat kurz šití na stroji pro úplné začátečníky.



Kurz má 12 hodin (6 x 120 minut) a stojí příjemných 1 400 Kč. Myslím, že cena je velmi dobrá. Na kurzu je totiž vždy maximálně šest účastníků a lektorka má díky tomu prostor se Vám velmi individuálně věnovat. Když si připočtete, že samotné stroje, jejich údržba, nitě, atp. taky něco stojí, je to opravdu hodně muziky za málo peněz. 

Brno šije navíc pořádá i různé zajímavé workshopy a mají také otevřenou šicí dílnu, což znamená, že nemáte-li doma stroj, můžete přijít a něco si ušít tady. Vždy je přítomen někdo zkušený, kdo případně poradí. Moc pěkný koncept!



Kurzy probíhají v 6. patře parádní budovy na Moravském náměstí, která je obydlena různými malými a často kreativními byznysy. Zajímavost: Je tam parádní starý výtah, který si ani nepřivoláte, pokud po sobě někdo zapomene zavřít vnitřní a vnější dveře. Krásné retro.

Teď už k samotnému kurzu pro úplné začátečníky. V anotaci se uvádí, že se naučíte následující: 

  • obsluha šicího stroje
  • rovné šití
  • entlování
  • ruční šití
  • všívání zipu
  • oprava oděvů
Realita tomu víceméně odpovídá, my jsme se teda moc nedostali k ručnímu šití ani opravám oděvů, ale zato jsme navíc zvládli knoflíkovou dírku a ušít si hodně výtvorů. Takže super. Tady na následujících fotkách jsme ještě strojem nepolíbené a plné očekávání. :)



Na první lekci jsme kromě obsluhy stroje šily hlavně bez nitě do papíru a na ústřižky látek, zkoušely jsme si šití rohů, různé typy a velikosti stehů a prostě vše, co stroje dovedou. V Brno šije mají šicí stroje Janome 920, na kterých se šije krásně. (Oproti tomu polo "no name" stroji, co mám doma, je to fakt poznat..)


Na druhou lekci jsme si měly přinést první látku a už jsme šily první výtvor - povlak na polštář. Nakupovat látky jsme s Léňou chodívaly vždycky společně a bylo to vážně super. V obchodech s látkami mě to fakt baví - a to jsem teprve teď narazila na eshopy! No nechala bych tam fakt hodně peněz, kdyby to šlo... Na druhé lekci jsme látku naměřily, nastříhaly, našpedlily, ušily, zaentlovaly a bylo.




Výsledek byl, myslím, celkem obstojný na to, že jsem šila poprvé. I nějaká ta nerovnost se snese. :D K polštářku jsem si doma došila i druhý, takže jsem zvládla i svůj dobrovolný domácí úkol. Musím říct, že jsem ze sebe měla opravdu radost.

 

Třetí lekce byla ve znamení šití tašky na nákup / kabelky / přebalovací tašky (v mém případě). Hotová taška je prostě boží! S Léňou jsme si obě koupily těžší látku, která k tašce velmi dobře sedne. Ušít tašku bylo celkem snadné, i když se s látkami pracovalo o poznání hůř než s předchozím bavlněným plátnem. Moje klouzala a nedržela, Lénina zase trochu pružila. Výsledná "origami taška" (je poskládaná a sešitá z jednoho obdélníku) mě nadchla. Tašku jsem hned naplnila Toníkovými potřebami a vozím ji stabilně dole v kočárku. V kabelce na rukojeti kočárku se mi tak uvolnilo dost místa a mám tam teď jen to, co potřebuji mít po ruce.





Na čtvrté lekci jsme šily kosmetickou taštičku se zipem. Tady musím uznat, že jsme mohly zvolit taky o něco pevnější látku. Na lekci sice byla možnost podlepit si látku vlizelínem, aby ve výsledku pěkně držela tvar, než jsme se ale s Léňou rozkoukaly, nezbylo na nás. :D No nevadí, říkám si teď, že bych si k taštičce došila ještě pevnější dno, tak mám aspoň projekt do budoucna. Taštička byla zrádnější, než vypadá. Hlavně přesné skládání mi dalo zabrat. Výsledek je ale fajn a používám ji - jak jinak - pro Toníkovy kosmetické potřeby.




Na poslední dvě lekce jsem se hodně těšila, šila se halenka. HALENKA! Nikdy bych nevěřila, že si ušiju halenku, navíc jen po čtyřech lekcích pro naprosté začátečníky. Ale stalo se. S Léňou jsme si daly tentokrát s výběrem látky hodně záležet. Koupila jsem nádherné bílé králíky na mentolové z obchůdku Šití nití. Měli tam tolik nááádherných látek! Co jsme ale bohužel s Léňou netušily a neověřily je to, že je všechny prodávají v jednoduché šíři 110 cm. Což je málo. Ten metr, co jsme si každá koupila, nám zkrátka ve výsledku na halenku nevystačil. Panika.

Musím říct, že tento problém s námi lektorka Světlana velmi dobře vyřešila. Měly jsme několik možností od šití zad se sedlem jako první a následného dokoupení látky na další lekci přes ušití něčeho jiného než halenky až po rozbití vzoru. Líbí se mi, že nebyl problém si vybrat řešení individuálně. Léňa se rozhodla, že si místo halenky ušije sukni. Já jsem si vybrala rozbití a přehození vzoru. Zkrátka šlo o to, že jsem si přepůlila zadní díl a vzor mi tam pak běží otočený o 90 stupňů. Jelikož jsem podobného efektu využila i v sedle halenky, přišlo mi to celkem pěkné. Proč ne?






Po vyřešení tohoto dilematu, už šlo všechno dobře. Po první lekci byla hrubá kostra halenky hotová. :)



Na poslední lekci jsme vše dokončily, dočistily a lemy halenky obšily dokonce šikmým proužkem. Léňa se navíc naučila na své sukni šít kapsy a přidávat pružný pas. Myslím, že výsledek je více než skvělý. Měly jsme z hotových výtvorů i ze sebe samých ohromnou radost!



Co říct závěrem? Kurz byl skvělý, prostředí skvělé, lektorka skvělá. Ty dvě hodiny vždycky strašně rychle utekly, vůbec jsem tomu nevěřila. V kurzu jsem získala trochu sebevědomí ohledně své (ne)zručnosti, odpočinula jsem si od prcka a Nekorektní získal příležitost pravidelně posilovat vazbu s Toníčkem. :) 

Jakou lepší pochvalu bych ještě mohla dodat než to, že už mám zaplacený kurz pro mírně pokročilé od ledna a neskutečně se těším!

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …