Přeskočit na hlavní obsah

Toník ~ desetiměsíční

Dnes má Toník deset měsíců. Díky Vánocům a našemu cestování ten poslední měsíc utekl snad ještě rychleji než obvykle. Byl to velmi náročný měsíc, Toníkovi se pomalinku klubou první stoličky (všechny 4), upravuje se jeho spánkový rytmus (směrem k jednomu spánku denně) a k tomu pokračoval prudký psychomotorický vývoj. Zkušení rodiče si z toho už určitě poskládali, že zkrátka to s tím spaním v noci ani přes den nebylo úplně nejlepší. Musím přiznat, že poslední cca měsíc  a půl s miminkem pro mě byl zatím asi úplně nejnáročnější za celou dobu. (Ale tomu bych ráda věnovala samostatný příspěvek, teď už k Toníkovi..)

V desátém měsíci svého života se Toník krásně rozlezl. Ještě kolem Vánoc střídal lezení a plazení tak 50 na 50. Dnes už výhradně leze. Docela mě překvapilo, jak pozvolná to byla změna. Je to prostě milník bez přesného data. :) Kromě toho Toník už velmi profesionálně chodí okolo nábytku, ze stoje si umí dřepnout pro hračku a zase se postavit, někdy se "zapomene" a chvilku stojí i bez opory, umí střídavě úspěšně slézat z gauče nohama napřed, ke slovu "táta" přidal i "máma" a "mam" (což znamená ham), umí sníst finger food oběd (i když toho má pak víc na sobě než v sobě), umí paci-paci, praktikuje neuvěřitelnou škálu zvuků (mlaskání, prskání, sípání, ječení, pištění, houkání, atd.), má už opravdový smysl pro humor, miluje koupání, ostatním dětem davá pusinky a s velkou radostí čůrá do nočníčku.

Na dnešní desetiměsíční prohlídce měřil 74 cm a vážil 10,16 kg. 

A jaký byl Toníkův desátý měsíc?














Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …