28. dubna 2016

inspirace ~ novorozenecká plenková výbava

Minulý týden proběhl Týden opravdových plen, o kterém jsem psala TU. Pro nás tedy skvělá příležitost nakoupit nějaké novorozenecké svrchní a kalhotovky pro malou. U Toníka jsme měli mini kalhotovek cca 6 + 4 novorozenecké svrchní, k tomu asi 3 novorozenecké AIO, které jsem také chtěla vyzkoušet. Kalhotovky jsme používali na noc a později na ven a tento systém máme zaběhnutý doteď. Jen do AIO jsme se moc nezamilovali.

Pro Toníka jsem nakoupila vše bazárkové, celkově mě novorozenecká výbava vyšla na nějakých 2 100 a celou jsem ji pak za asi 1 700 prodala dál. Pro malou jsem toho nakoupila po zkušenosti méně, ale zato nové, protože už vím, že až ze všeho vyroste, můžu to zase poslat dál, a to opět jen s minimální ztrátou.

Tak tady je naše nová výbava:


Horní řada:

Novorozenecké svrchní Petit Lulu - vzory Lišky a Lístky (272 Kč za jedny)
Novorozenecké svrchní Katyv Baby - vzor Včelky (272 Kč)

Chtěla jsem vyzkoušet nějaké nové značky. Od Petit Lulu ještě nic nemáme a jsem zvědavá na ty flísové lemy. Katyv Baby jsem vybrala, protože máme v oblibě jejich kalhotovky a jsou to údajně jedny z větších svrchních.

Prostřední řada:

Novorozenecká plenka Katyv Baby - vzor Hvězdičky (287 Kč)
Novorozenecká chobotová plenka Unuo bílá (199 Kč)
Motýlek S na suchý zip Joli Petit malinový (318 Kč)
Novorozenecká plenka Petit Lulu - vzor Mráčky na modré (299 Kč)

Motýlka máme už velkého nočního a je prostě perfektní, tak toho jsem měla pro malou v plánu pořídit určitě. Zbytek jsem vybrala jako všehochuť různých značek a typů. Jsem zvědavá hlavně na chobotku od Unuo.

Dolní řada:

Svrchní kalhotky Petit Lulu - vzor Rybky (327 Kč)
Svrchní kalhotky Unuo - vzor Hisptr buldog (263 Kč)

Nakonec jsem usoudila, že než brát více mini svrchních, vezmu radši nějaké jednovelikostní, které bude moci používat i Toník a i na malé miminko půjdou, když se zmenší patentkami.

Tak a to je vše, k tomu máme doma nějaké vkladačky a hlavně klasické čtvercové pleny a na další období pak plenky a svrchní po Toníčkovi. Koho by Toníkova dosavadní výbava zajímala, psala jsem o ní TADY.

27. dubna 2016

poprvé ~ Toník celonoční spáč

Neuvěřitelné se stalo skutkem - Toník spal v noci na dnešek celou noc! Dokonce se ani jednou nekojil, to tady opravdu ještě nebylo. Posledních několik dní se Toník opět ozubuje, tak byly noci i dny dost náročné. O to víc mě překvapila noc na dnešek, kdy Toník poprvé spinkal až do rána.

Abych byla konkrétní - ty dobré noci u nás v poslední době vypadaly následovně. Toník kolem osmé hodiny večerní usíná u kojení. Následně se kolem jedenácté či půlnoci budí, většinou, když jdeme spát my, já ho pochovám, počkám, až zase zabere, odložím do postýlky a spí se dál. Mezi 3. a 5. hodinou ranní se Toník budí na kojení, celá procedura trvá kolem hodiny, Toník vypije obě prsa, čekám, až zabere, pokouším se o přesun do postýlky (někdy na dvakrát). Kolem sedmé či půl osmé ráno Toník s úsměvem vstává.

Ty horší noci asi nemusím moc popisovat. Třeba na včerejšek to bylo psycho. Toníka bolí zuby, jde spát o půl deváté, spí hodinu, pak se hodinu kojí, pak spí do půl druhé, budí se a do čtyř se kojí, nejde odpojit, natož odložit. Ve čtyři se to povede, spí do pěti a pak hodinu spí u prsa, na půl hodiny se mi ho podaří odložit, usínám, no a pak se vstává. Mám naspané asi 3 hodiny, ráno předávám dítě Nekorektnímu a jdu ještě na hodinu spát. Prostě tragédie. (O tomto mateřském údělu jsem psala nedávno ZDE.)

Poslední asi 4 noci přitom s Nekorektním testujeme nový přístup k Toníkovu spaní. Asi za dva týdny nás čeká rekonstrukce. Budeme spojovat náš malý obýváček a malý pokoj do jednoho, kde bude ložnice s pracovnou a z ložnice se stane dětský pokoj. Plán je, že Toník v ložnici/pokoji zůstane a my budeme chvilku spát sami v nové ložnici, než se k nám přidá v létě miminko. Vypadá to, že to Toníkovi vyhovuje, protože se budí míň a usíná líp. Až na ty zuby by to šlo.

Na dnešek Toník usíná po osmé večerní, kolem půl jedenácté se budí pláčem, ale usíná téměř okamžitě, co ho beru do náruče. Opět ho uložím, pouštíme si v obýváku na rozkládacím gauči film, usínáme. No a v šest ráno mě budí "ťap, ťap" a "fuň, fuň" u mojí hlavy. Toník se probudil, přelezl ze své postýlky na velkou (není tam bočnice), z velké slezl dolů a přišel přes celý byt za námi. S úsměvem. Nádhera!

Tak doufám, že to není jen náhoda a důsledek polevení jeho bolesti zoubků a s tím spojené nakumulované únavy. Držte mi palce, aby se to podobným stylem dělo čím dál tím častěji. Jako klidně s ním budu vstávat v šest ráno, pokud mi v noci dopřeje nepřerušovaný spánek. Ten pocit se nedá srovnat. A když odpadne noční kojení úplně, zůstane nám už jen to uspávací, všechno postupně, nenásilně a samo, tak, jak jsem si to přála.

20. dubna 2016

Toník ~ nočníkový

Probíhající Týden opravdových plen mě inspiroval k sepsání příspěvku o tématu souvisejícím - o nočníku. Rodiče dětí okolo jednoho roku věku se většinou začínají pomalu zajímat o učení dětí na nočník, často hlavně proto, že od starší generace slyšeli, že my už byli v roce dávno bez plen a podobné nadnesené soudy.

První věc, kterou bych k tématu chtěla říct - neplašte! Každé dítě je unikát a bude si cestu na nočník hledat po svém a ve svém tempu. Rozhodně se nenechte vystresovat některými nevhodnými komentáři a nesklouzněte k nucení dítěte na nočník, tento přístup v naprosté většině případů nepřináší nic dobrého. Většinou se různými nátlakovými metodami dítě buďto zablokuje a učí se na něj o to déle. Alternativně se dítě sice díky tomu na nočník naučí vcelku brzy, ale bude za tím spousta jeho i Vašeho stresu, velmi pravděpodobně by se přitom dítě odplenkovalo samo, rychle a v podstatě bezpracně třeba jen o dva tři měsíce později.

Pokud o tématu začnete číst, dozvíte se, že dítěti dozrává nervová soustava natolik, aby bylo schopné vědomě kontrolovat své vylučování, zhruba okolo 18. měsíce života. Spousta rodičů Vám řekne, že dřív to nemá vůbec smysl zkoušet, že to akorát dítě stresuje. No já osobně bych s tímto takhle doslova nesouhlasila, protože těch 18 měsíců je průměr a každé dítě má k nočníku jiné předpoklady. Navíc se podle mé zkušenosti dá k nočníku přistupovat i velmi nenásilně a jemně. Vnímaví rodiče sami poznají z reakcí dítka, zda to má smysl zkoušet dál nebo projekt nočníček dát na nějakou dobu radši k ledu a zkusit to později.

My jsme s Toníčkem začali relativně brzy. Už v období okolo jeho 3 - 5 měsíců jsme se zajímali o bezplenkovou komunikační metodu a zkoušeli jsme jí se střídavými úspěchy. Už od novorozence nám Toníček čůral spíše při přebalování, tak jsme to brali jako povzbuzení. No jakmile se naučil o své vůli trochu pohybovat - otáčet se, plazit - s bezplenkovkou byl konec, Toník měl najednou "moc práce" na to, abychom se něčemu takovému spolu věnovali. Nočník jako takový jsme mu představili až bez problémů sám seděl, což bylo okolo jeho 8. až 9. měsíce.


Nočník jsme mu ukázali a vysvětlili, na co je, posadili jsme ho na něj a Toníkovi se to líbilo. Pak jsme ho na nočníček dávali vždy, když jsem měla dojem, že by mohl čůrat - po spaní, po jídle, po vybalení z plenky nebo kdykoliv, když se mi zdálo, že by se mu mohlo chtít nebo že je jeho čas. Podotýkám, že Toníka doma máme už od miminka hodně často dole nahatého, takže to pro nás byla vždy rychlovka.

Zde je několik zásad, které jsem si sama vymyslela (intuitivně, nemám je odnikud vyčtené) a od začátku doteď je dodržuji:

  • nikdy Toníka nenutit na nočník sednout nebo na něm zůstat sedět, pokud on sám nechce
  • když z jakéhokoliv důvodu začne Toník fňukat, je třeba sundat ho z nočníku
  • nedržet Toníka na nočníku nesmyslně dlouhé intervaly - vysadit a jakmile si z něj sám stoupne, je hotovo, neposazovat ho tam znovu
  • ničím Toníka na nočníku nezabavovat ani nerozptylovat, žádné hračky, knihy, apod. na nočníčku je proto, že jde zrovna čůrat/kakat a musí o tom vědět
  • nočník je v koupelně na svém určeném místě, my chodíme za nočníkem, ne on za námi
  • nočník není primárně na hraní, ale zároveň je v pořádku, když na něj sahá, někam ho přenáší nebo do něj občas něco hodí, prostě s rozumem
  • když je zrovna Toník něčím velmi zaneprázdněný, nevytrhovat ho kvůli nočníku násilně z činnosti, maximálně se optat, zda se mu nechce
  • vždy, když míříme na nočník, o nočníku hodně mluvit, často zmiňovat slova "nočníček" a "čurat/kakat", aby věděl, že se jde na věc
  • po vysazení pomáhat verbálně příp. nějakým signálkem ("čččč" nebo "eeee"), taky se osvědčilo, když si sama sednu na zavřený záchod naproti nočníčku (tohle časem už přestává být potřeba)
  • nikdy ho za neúspěchy netrestat a nekárat (ale je v pořádku zmínit "nočníček", pokud někde udělá louži), za úspěchy vždy chválit 
Tak snad jsem na nic nezapomněla. Prostě tohle dodržujeme, já k tomu občas hlídám i čas, snažím se ho tam vysadit cca každou hodinu či hodinu a půl od posledního čůrání. A ono se daří čím dál víc. Momentálně jsme na tom tak, že po vysazení na nočník čůrá v 90 % případů, a to hned. Kadění teda musím víc hlídat a poznat na něm, že už se mu fakt chce. Všeobecně je to pro něj větší oříšek. Nehody různě po bytě se stávají pořád, i když čím dál méně (je tu hodně nahatý, koberce nemáme a nijak hákliví na to nejsme :D ).

Novinkou teď okolo jeho 12. až 13. měsíce života je, že když mám dojem, že už by mohl jít, prostě se ho zeptám, jestli nechce čůrat na nočníček, a on se prostě zvedne a jde do koupelny - buď sám nebo se mnou za ruku (říkám mu "já půjdu na nočníček s tebou", dej mi ruku). Někdy mi na otázku zakývá  "nene" a to nikam nejdeme. Na nočník se už dovede i sám posadit a už se nám taky asi 2x stalo, že si ho přinesl, a tím si řekl o svlečení/rozbalení z pleny/vysazení. 

K tomu všemu Toník přestává čůrat, když spí, což je velice příznivé. Po odpoledním spánku má často suchou plenku a tak ve 40 % případů ji má suchou či téměř suchou i po noci, ale musíme s ním ráno honem vstát a čůrat, jinak tam tu dávku pustí. (Bez mučení přiznávám, že se nám to často nepovede, že Toníka přemlouváme, ať ještě spinká a podobně, dlouho se povalujeme. No ale už jen kvůli tomuto budeme muset přístup pomalu přehodnotit, abychom nepřišli o příhodné podmínky....) A to ho ještě kojím před spaním a jednou nad ránem!

Situace je zkrátka velmi příznivá a je těžko říct, čím to je, zda tím, jaký Toník přirozeně je, nebo naším přístupem k hygieně - častá nahota, látkovky, atd. Asi kombinací obojího. Nicméně před námi je jaro a léto, což je super a mám proto s Toníkem a jeho odplenkováním velké plány :D Už se nebude muset tolik navlíkat na ven, začneme zkoušet čůrání i jinde než doma a uvidíme. Jediné, co mi kazí optimismus, je srpnový příchod miminka, který často u starších dětí bývá příčinou návratu k plenkám... 

Tak nám držte palce a dejte vědět, jak jste to s nočníkem řešili (nebo zrovna řešíte) Vy. Jsem velmi zvědavá na Vaše pohledy na věc. Pište do komentářů nebo klidně můj Facebook. Díky a těším se.

19. dubna 2016

inspirace ~ Týden opravdových plen

Tento týden (18. - 24.4.2016) probíhá tzv. Týden opravdových plen. To znamená, že po celé republice (ale akce je zároveň celosvětová) můžete narazit na kurzy, přednášky, besedy, soutěže, "osahávárny" plenek a především slevy týkající se látkových plen. Na tuto každoročně se opakující velkou událost se těší látkařky i několik měsíců a také já jsem včera dala do kupy seznam a objednala si rozšíření / doplnění naší výbavičky pro malou.

Všechny informace o TOPu včetně seznamu akcí a obchodů a eshopů nabízejících výrazné slevy najdete ZDE. Za sebe opravdu doporučuji TOP neprošvihnout. Pokud dáváte dohromady výbavičku, je to skvělá příležitost, kdy většinu objednat a výrazně tak ušetřit. Pokud s myšlenkou látkových plen zatím jen koketujete, je to super šance na levné pořízení nějaké plenky na zkoušku.

(Zdroj obrázku: http://www.tydenopravdovychplen.cz/)

Kdo z Vás má v látkových plenkách zatím akorát tak hokej (nejste sami!), doporučuji k přečtení svůj dřívější post o naší výbavě TADY. Kdo z Vás o látkových plenkách slyší prvně, zkuste si přečíst můj dřívější příspěvek TADY.

S Toníkem jsme TOP využili jen částečně, protože se narodil v březnu. Všechny informace stejně jako základ výbavy jsem proto potřebovala mít dříve. O to víc jsem se teď těšila a pro miminko jsem před TOPem nic plenkového nepořizovala. Až budu mít svou objednávku doma, určitě se pochlubím i zde na blogu a popíšu, co konkrétně a proč jsem pro malé miminko objednala a co už doma máme.

11. dubna 2016

mateřství ~ nedostatek spánku

Dnes bych se ráda věnovala tématu, na které se chystám už dlouho, ale pořád jsem nemohla přijít na jeho správné pojetí - nedostatek spánku. Toto "prokletí" rodičovského údělu se vyhne málokomu a každý a každá z nás to snáší samozřejmě různě. Jak to se spánkem bylo a je u nás a proč je to důležité?

Dá se říct, že s Toníkem jsme po stránce spaní měli veliké štěstí. Jako malé miminko byl naprosto zlaté a spavé dítko. Pokud si to pamatuji správně (nesmějte se, pokud máte děti, tak asi víte, jak vlastní paměť v tomto dokáže šálit a ty špatné vzpomínky jaksi mazat), první dva měsíce spal v podstatě pořád. Nakojil se a spal, nakojil se a spal, pak chvilku koukal (to jsme dělali stovky fotek :D ) a pak se nakojil a zase spal.







V noci to s ním bylo dlouho podobné. Ano, budil se na kojení 2x, 3x, 4x někdy i 5x za noc - ale nakojil se a hned znovu usínal. Prakticky neznám situaci, kdy bych v noci musela chodit po bytě a uspávat plačící dítě houpáním a podobně. Prostě si vzal prso a dudal až usnul. 

I v téhle rané životní fázi občas plakal, trápilo ho bříško nebo podobně. Všemu ale pomohlo vždy prso nebo v nejhorším pět kapiček Espumisanu. Hodně rodičů má mnohem horší zkušenosti s malým miminkem a spánkem, u nás to bylo všechno vlastně fajn. První půlrok jako matka jsem spala průměrně okolo 7 hodin denně - luxus!





Jakmile se naučil otáčet (4. - 5. měsíc?), vyžadoval spaní na břiše a spí tak dodnes. Dokonce jsem ho musela ukládat na břicho i do kočárku, pokud chtěl spát, jinak bylo zle. Už sice přes den nespal tolik, spal 2x až 3x, ale zato v dlouhých cca dvouhodinových intervalech, a v noci taky super. Celková doba nočního spánku se zkrátila, ale režim nakojení - usnutí byl stále velmi příjemný. Těch 6 - 7 hodin denně jsem kolem jeho půl roku spala určitě.
















(Ano, i zde spí dítě.. jak jinak než na břiše)

Postupně se ale jeho noční spaní začalo kolem 7. či 8. měsíce rapidně zhoršovat. Přes den stále stejné - dva spánky po cca dvou hodinách, v noci se ale budil čím dál tím častěji. Každé dvě hodinky nejpozději chtěl na prso, které často jen tak dudlal, ale jakmile jsem ho odpojila, byl vzhůru. Několikrát chtěl být v noci vzhůru a hrát si, třeba i dvě hodiny. 

Prostě spolu s tím, jak se začal prudce psychomotoricky rozvíjet - plazení, sezení, stoupání, lezení, asi potřeboval zážitky nějak zpracovávat a stále se budil. Nijak zvlášť nefungovalo ani mít ho přímo v posteli, dudlíka ani láhev nikdy nechtěl, tak jsem prostě musela vydržet. Průměrný spánek za noc se u mě pomalu dostával lehce pod 6 hodin.

No a pak jsem otěhotněla a situace se opravdu zdramatizovala. Já jsem byla i bez toho stále unavená, Toník mi navíc nedal v noci spát, přes den se to na mě hrozně podepisovalo, situace se stávala vyloženě neudržitelnou. Málokdy jsem spala víc jak 5 hodin za noc. Dlouhodobý nedostatek spánku ale není žádná sranda. 

Co všechno se Vám stane, pokud delší dobu trpíte nedostatkem spánku?

- zhorší se Vám reflexy, bez spánku jste pomalí a nešikovní asi jako po požití alkoholu, což může být nepříjemné, ale i nebezpečné

- zvýší se Vám úroveň stresových hormonů a také tlak

- je pro Vás těžké se soustředit, selhává paměť, mozek se Vám neregeneruje a dokonce nevratně přicházíte o mozkové buňky

- začnete přibírat - v těle se Vám tvoří nedostatečné množství leptinu (hormon navozující pocit sytosti a regulující ukládání tuků), stále se nemůžete "dojíst", honí Vás mlsná a navíc pravděpodobněji sáhnete po nezdravém jídle, které rychle doplňuje energii

- jste nervózní a podráždění, často přecitlivělí, máte tendenci přikládat silné emoční významy i obyčejným věcem a vidět všechno dramaticky a černě

Naprostou většinu věcí mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Velmi nepříjemný je v kontextu péče o dítě hlavně poslední bod. Když jsem byla nevyspalá (což bylo skoro pořád), všechno mi přišlo černé, mnohem častěji jsem se nechávala Toníkem a vším okolo rozhodit, reagovala jsem prudce, třeba jsem se na něj za něco utrhla a pak mi to bylo hrozně líto, takže jsem pak litovala jeho i sebe a plakala. Často. Často jsem se také hádala s Nekorektním. Důležité je si uvědomit, že za vším tímto chováním je spánková deprivace. Zkrátka - kdybych byla vyspaná, reagovala bych jinak.

Co můžete dělat

Velmi zásadní je dostatečná podpora od lidí okolo Vás, především od partnera, který by na Vás v ideálním případě neměl tlačit, ale měl by se Vám snažit pomáhat. Potom jde prostě všechno lépe.

Neklaďte na sebe vysoké nároky, nepřetěžujte se, domácnost bude muset prostě počkat nebo se více zapojí jiní členové rodiny. Zásadní je, abyste zajistila vše okolo sebe a dítěte a taky abyste měla možnost odpočívat, vše ostatní je jen "nástavba".

Co nejvíce odpočívejte, a tím nemyslím jen chodit spát s dítětem. Pokud to jde, zajistěte si pro dítě hlídání a běžte si buďto lehnout nebo relaxujte jiným způsobem (procházka, kniha, vaření, šití, psaní, cokoliv Vás baví a u čeho odpočíváte). Velmi pomáhá jít na chvíli bez dítěte mimo domov, projít se nebo si sednout sama na kafe, do kina, apod.

Zkuste kvalitně jíst a nebojte se případně i nějakých vitamínových doplňků, pokud si po stránce jídla nevěříte. (U mě jako u dlouhodobě spánkově deprivované ženy, k tomu těhotné a navíc i kojící, jsou vitamíny momentálně základ.)

Pokud se skutečně necítíte psychicky v pořádku, promluvte si o tom s partnerem, s rodinou, s přáteli, nebo i s psychologem, s lékařem nebo s laktační poradkyní. Někdy stačí o tom jen mluvit.

Co zachránilo moje duševní (a asi i fyzické) zdraví

U nás bylo spásou především noční odstavení Toníka. O tom, jak to probíhalo, bude některý z příštích příspěvků na blogu. Jinak musím přiznat, že u mě moc nefunguje chodit brzy spát, jelikož pak trpím pocitem, že nemám už vůbec žádný život. I proto se průměrná délka mého nočního spánku stále i dnes pohybuje okolo 5 - 6 hodin, což je stále hrozně málo. Zas je fajn, že je to oproti předchozí situaci většinou v delších intervalech např. jen s jedním hodinovým probuzením uprostřed noci.

Tak i tak mě ještě čeká hodně práce, protože cítím, že mi takovýto spánek dlouhodobě stále nestačí. Budu muset ještě některé své zvyky změnit, jinak to nepůjde. Budu Vás informovat o vývoji a všem z Vás, kteří jste také spánkově deprivovaní, držím palce!