Přeskočit na hlavní obsah

poprvé ~ Toník celonoční spáč

Neuvěřitelné se stalo skutkem - Toník spal v noci na dnešek celou noc! Dokonce se ani jednou nekojil, to tady opravdu ještě nebylo. Posledních několik dní se Toník opět ozubuje, tak byly noci i dny dost náročné. O to víc mě překvapila noc na dnešek, kdy Toník poprvé spinkal až do rána.

Abych byla konkrétní - ty dobré noci u nás v poslední době vypadaly následovně. Toník kolem osmé hodiny večerní usíná u kojení. Následně se kolem jedenácté či půlnoci budí, většinou, když jdeme spát my, já ho pochovám, počkám, až zase zabere, odložím do postýlky a spí se dál. Mezi 3. a 5. hodinou ranní se Toník budí na kojení, celá procedura trvá kolem hodiny, Toník vypije obě prsa, čekám, až zabere, pokouším se o přesun do postýlky (někdy na dvakrát). Kolem sedmé či půl osmé ráno Toník s úsměvem vstává.

Ty horší noci asi nemusím moc popisovat. Třeba na včerejšek to bylo psycho. Toníka bolí zuby, jde spát o půl deváté, spí hodinu, pak se hodinu kojí, pak spí do půl druhé, budí se a do čtyř se kojí, nejde odpojit, natož odložit. Ve čtyři se to povede, spí do pěti a pak hodinu spí u prsa, na půl hodiny se mi ho podaří odložit, usínám, no a pak se vstává. Mám naspané asi 3 hodiny, ráno předávám dítě Nekorektnímu a jdu ještě na hodinu spát. Prostě tragédie. (O tomto mateřském údělu jsem psala nedávno ZDE.)

Poslední asi 4 noci přitom s Nekorektním testujeme nový přístup k Toníkovu spaní. Asi za dva týdny nás čeká rekonstrukce. Budeme spojovat náš malý obýváček a malý pokoj do jednoho, kde bude ložnice s pracovnou a z ložnice se stane dětský pokoj. Plán je, že Toník v ložnici/pokoji zůstane a my budeme chvilku spát sami v nové ložnici, než se k nám přidá v létě miminko. Vypadá to, že to Toníkovi vyhovuje, protože se budí míň a usíná líp. Až na ty zuby by to šlo.

Na dnešek Toník usíná po osmé večerní, kolem půl jedenácté se budí pláčem, ale usíná téměř okamžitě, co ho beru do náruče. Opět ho uložím, pouštíme si v obýváku na rozkládacím gauči film, usínáme. No a v šest ráno mě budí "ťap, ťap" a "fuň, fuň" u mojí hlavy. Toník se probudil, přelezl ze své postýlky na velkou (není tam bočnice), z velké slezl dolů a přišel přes celý byt za námi. S úsměvem. Nádhera!

Tak doufám, že to není jen náhoda a důsledek polevení jeho bolesti zoubků a s tím spojené nakumulované únavy. Držte mi palce, aby se to podobným stylem dělo čím dál tím častěji. Jako klidně s ním budu vstávat v šest ráno, pokud mi v noci dopřeje nepřerušovaný spánek. Ten pocit se nedá srovnat. A když odpadne noční kojení úplně, zůstane nám už jen to uspávací, všechno postupně, nenásilně a samo, tak, jak jsem si to přála.

Komentáře

  1. Jani tak to je super a dufam, ze mu to vydrzi. My este stale vnoci vstavame raz ci dva razy a momentalne nas tiez trapia zubky, tak dufam ze to rychlo prejde. Tonik je moc sikovny, prajeme vela dalsich takychto pokrokov. Pozdravujeme :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …