27. dubna 2016

poprvé ~ Toník celonoční spáč

Neuvěřitelné se stalo skutkem - Toník spal v noci na dnešek celou noc! Dokonce se ani jednou nekojil, to tady opravdu ještě nebylo. Posledních několik dní se Toník opět ozubuje, tak byly noci i dny dost náročné. O to víc mě překvapila noc na dnešek, kdy Toník poprvé spinkal až do rána.

Abych byla konkrétní - ty dobré noci u nás v poslední době vypadaly následovně. Toník kolem osmé hodiny večerní usíná u kojení. Následně se kolem jedenácté či půlnoci budí, většinou, když jdeme spát my, já ho pochovám, počkám, až zase zabere, odložím do postýlky a spí se dál. Mezi 3. a 5. hodinou ranní se Toník budí na kojení, celá procedura trvá kolem hodiny, Toník vypije obě prsa, čekám, až zabere, pokouším se o přesun do postýlky (někdy na dvakrát). Kolem sedmé či půl osmé ráno Toník s úsměvem vstává.

Ty horší noci asi nemusím moc popisovat. Třeba na včerejšek to bylo psycho. Toníka bolí zuby, jde spát o půl deváté, spí hodinu, pak se hodinu kojí, pak spí do půl druhé, budí se a do čtyř se kojí, nejde odpojit, natož odložit. Ve čtyři se to povede, spí do pěti a pak hodinu spí u prsa, na půl hodiny se mi ho podaří odložit, usínám, no a pak se vstává. Mám naspané asi 3 hodiny, ráno předávám dítě Nekorektnímu a jdu ještě na hodinu spát. Prostě tragédie. (O tomto mateřském údělu jsem psala nedávno ZDE.)

Poslední asi 4 noci přitom s Nekorektním testujeme nový přístup k Toníkovu spaní. Asi za dva týdny nás čeká rekonstrukce. Budeme spojovat náš malý obýváček a malý pokoj do jednoho, kde bude ložnice s pracovnou a z ložnice se stane dětský pokoj. Plán je, že Toník v ložnici/pokoji zůstane a my budeme chvilku spát sami v nové ložnici, než se k nám přidá v létě miminko. Vypadá to, že to Toníkovi vyhovuje, protože se budí míň a usíná líp. Až na ty zuby by to šlo.

Na dnešek Toník usíná po osmé večerní, kolem půl jedenácté se budí pláčem, ale usíná téměř okamžitě, co ho beru do náruče. Opět ho uložím, pouštíme si v obýváku na rozkládacím gauči film, usínáme. No a v šest ráno mě budí "ťap, ťap" a "fuň, fuň" u mojí hlavy. Toník se probudil, přelezl ze své postýlky na velkou (není tam bočnice), z velké slezl dolů a přišel přes celý byt za námi. S úsměvem. Nádhera!

Tak doufám, že to není jen náhoda a důsledek polevení jeho bolesti zoubků a s tím spojené nakumulované únavy. Držte mi palce, aby se to podobným stylem dělo čím dál tím častěji. Jako klidně s ním budu vstávat v šest ráno, pokud mi v noci dopřeje nepřerušovaný spánek. Ten pocit se nedá srovnat. A když odpadne noční kojení úplně, zůstane nám už jen to uspávací, všechno postupně, nenásilně a samo, tak, jak jsem si to přála.

1 komentář:

  1. Jani tak to je super a dufam, ze mu to vydrzi. My este stale vnoci vstavame raz ci dva razy a momentalne nas tiez trapia zubky, tak dufam ze to rychlo prejde. Tonik je moc sikovny, prajeme vela dalsich takychto pokrokov. Pozdravujeme :-)

    OdpovědětVymazat