Přeskočit na hlavní obsah

poprvé ~ Toník motorkář

Tak máme za sebou první ujetý kilometr na PUKYnu. Mám velkou radost! Toník své PUKY dostal od babičky a dědy k prvním narozeninám, ale opravdicky jezdit na něm začal nějak těsně před patnáctým měsícem.

Nejdříve na něj jen nasedal a sesedal, pak s ním chodil, pak na něm couval, pak popojížděl tak po deseti centimetrech a zase dolů. Postupně se zlepšoval, až pochopil, k čemu slouží řídítka a jak si PUKYno přizvednout přes překážku.


Toník poprvé na PUKY - 1 rok


Toník umí popojet - 1 rok a týden




Toník jako pán nasedá a sesedá - 1 rok a 14 dní

Jen co začal doma jezdit trochu expertně, snažíme se brát PUKYno i ven. Doma se mu jezdí dobře, po dlažbě, linu a plovoučkách či po terase to jezdí skoro samo. Teď musíme trénovat různé povrchy a nerovné terény. Tady jsem vzali poprvé PUKYno ven a Toník si jezdil u PIKNIKBOXu. To má Toník 14,5 měsíce.



A tady už je video z dneška. Toník má 15,5 měsíce a vyrazili jsme poprvé na procházku jen s PUKYnem. Toník projezdil křížemkrážem celý park Hvězdička, kde si užíval hlavně kopečky, a pak na něm krásně jel okolo skoro celého našeho bloku, což je asi půl kilometru. Závěr téhle trasy - po Přádlácké nahoru - je navíc celkem do kopce (to jsem mu pomáhala), ale Toník stále jel. Posledních asi 150 m domů po naši ulici, už jsem ho ale nesla. 




Z prvního ujetého kiláčku mám fakt radost. Bylo by fajn, kdyby si Toník ježdění na PUKY oblíbil a třeba se i stihl naučit nějaké bezpečnostní základy (jako např. nevjíždět do silnice). Až bude malá na světě, bude se nám to hodit! Zatím jezdí pěkně pomalu a klidně, takže žádný velký stres to není, uvidíme, jak to půjde dál!

A jak to je/bylo u vás s motorkami a odrážedly? Jaké máte zkušenosti? Moc by mě to zajímalo a určitě nejen mě, tak pište do komentářů nebo na můj Facebook. Díky!

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …