Přeskočit na hlavní obsah

inspirace ~ recept na domácí plastelínu

Prší, já nerodím, jaký lepší den bych si mohla přát pro zveřejnění tohoto příspěvku? Na internetu najdete nespočet receptů na domácí plastelínu. Pokud si chcete vybrat, zkuste hledat třeba na Pinterestu. Pár ingrediencí a je to - za pokus to rozhodně stojí.



Já jsem se nakonec vrhla na tento recept:

  • půl hrnku vody
  • dva hrnky hladké mouky
  • 1-2 lžíce oleje
  • půl hrnku soli
  • potravinářské barvivo - množství podle požadované intenzity barvy
Postup:

Smíchejte v míse vodu a potravinářské barvivo a pořádně promíchejte.


Přidejte suché ingredience: mouku a sůl, promíchejte.


Přidejte ke směsi olej. Klidně začněte menším množstvím a dodávejte podle konzistence. Pokud se směs bude drobit, máte oleje málo.


Pak už jen míchejte a míchejte.


A hněťte a hněťte.


Závěrem můžete přidat třeba třpytky pro efekt, to my jsme neměli. Výsledkem každopádně bude prostě plastelína. Měla by být měkká a jemná, neměla by se drolit ani moc lepit, měla by se pěkně táhnout. Jo a bude pekelně slaná, což by mělo odradit děti od její konzumace - u nás zafungovalo!


U nás prostě velikánský úspěch. Pravda je, že Toníkovi plastelína asi řekne více až bude trochu starší, já jsem ale byla opravdu spokojená. Výsledná konzistence je super, nedělá nepořádek a funguje, jak má. 


Trochu jsem se vrátila do dětských let a vyrobila jsem nějaká zvířátka. Toník spíš tahal a trhal, ale líbilo se mu to.


Pro uskladnění plastelínu rozdělte na menší části, vyválejte kuličky, dejte do plastových pytlíků nebo krabiček a šup do ledničky. Nevím, jak dlouho vydrží, ale my ji máme asi už tři týdny a pořád dobré!


Pokud vyzkoušíte, dejte vědět, jak jste byli spokojení. A jestli máte nějaký jiný osvědčený recept - sem s ním!

Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …