20. září 2016

Toník ~ osmnáctiměsíční


Toník má rok a půl, už celých osmnáct měsíců. Za posledního čtvrt roku se stal velkým bráchou a krom toho zase hrozně vyrostl a dospěl. Minulý rok touhle dobou byl ještě malé tlustomiminko a teď už je to velký kluk:



Hrubá a jemná motorika

Dnes Toník chodí, běhá, couvá, točí se dokola, jezdí dlouhé trasy na odrážedle i na skejtíku u kočárku. Sám si chodí po schodech, vyleze na žebřík a zvládne i nejrůznější prolézačky. Na některých typech klouzaček se bez problémů sám obslouží - vyleze si nahoru a sjede dolů. Miluje houpačky všeho druhu.



Sám pije z hrnku, sem tam teda něco rozlije, ale hlavně to neustále vyžaduje. Celkem obstojně se nají sám lžičkou nebo vidličkou - snídaňové kaše a většinu obědů mu můžeme bez problému svěřit a opravdu se sám nají. Pak teda skoro vždy nevyhnutelně následuje sprcha, protože je jako čuník, ale stojí to za to! Všude dosáhne, a když ne, vyleze si na jídelní židli, což je někdy opravdu zákeřné. Zatím ho teda ještě nenapadlo si židli někam přisunout/přistavit, ale určitě to bude brzy na pořadu dne.

Stále rád vyndává a vkládá věci - pokličky, misky, víčka, bábovičky. O kreslení zatím moc zájem neprojevuje, i když mu to čas od času nabídneme. O něco víc ho zaujala domácí plastelína.


Kope a háže míčem, staví věže, listuje knížkama s tvrdšími listy. Dokáže si sám sundat boty a ponožky a plenku a snaží se i o to ostatní. Bosky je extrémně rád, takže boty si sundává kdykoliv může, naštěstí má dobrý cit pro to, kdy to je OK (např. na hřišti apod. ho klidně nechám).


Jo a v poslední době ho hodně zajímá i hluboká korbička u kočárku. Když je možnost, rád ji Olívce obsadí a pak se veze jako miminko. :D


Hry a hraní si

Sám si pořád ještě moc nehraje, ale někdy se dokáže překvapivě dlouho na nějakou činnost koncentrovat. Preferuje ale, když mu u toho někdo asistuje. Stále jsou naprosto top hračkou balóny a balónky, rád také různě třídí víčka od mléka nebo třeba céčka, má rád dělání bábovek (musím pomáhat) a když mu foukám bubliny bublifukem. Stále u nás hrozně moc bodují knížky, ukazujeme, popisujeme, hledáme konkrétní obrázky. V poslední době u nás frčí tahle, baví ho, když v ní má něco najít (např. kohouta, myšku, klobouk, děti, co nemají boty apod.)


Co se zájmů týče, pořád vedou zvířátka, koukáme na ně v knížkách, na youtube a nejlepší jsou samozřejmě na živo. Začínají jim ale šlapat na paty dopravní prostředky. Motorky, šaliny, bagry, autobusy ("buabů") a vlaky ("mmm") v knížkách i ve městě jsou momentálně na výslunní zájmu. Na procházce ve městě nic nepřehlédne a na vše nás hned upozorní.


Stále rád hraje na honěnou, schovává se (tedy přesněji si zakryje obličej např. tak, že ho zaboří do postele) a ptá se "kde je?" a říká "není" a chce, abychom ho hledali. Rád se povaluje, směje, dělá vtípky. Jo a pořád zbožňuje vodu. Máme problém ho od ní dostat, kdykoliv ji někde vidí. Kolik zábavy si v létě užil s bazénkem ani nelze vypovědět. Škoda, že vlastně na všech fotkách je nahatý Toník ve společnosti nahatých dětí. Na vystavení na blog to zkrátka nebude..


A nemůžu nezmínit momentálně milované interprety dětských písniček a klipů na youtube - Fíha Tralala a Mira Jaroš. (Vrtá mi hlavou, jak je možné, že to ti Slováci tak umí tu hudební tvorbu pro děti, v češtině jsme zatím nic podobně dobrého nenašli...)

Komunikace a sociální život

Sám aktivně používá odhadem 20 slov, novinky jsou např. "mimi", "auto", "ještě" nebo "jede". Hlavně má hromadu vlastních výrazů pro kde co, např. "buabů" je autobus. Obzvláště oblíbené jsou "kde je?" a "není" - s tím si užijeme spoustu srandy.

Zvuků reprezentujících zvířata umí strašně moc, teď se k tomu přidávají ony dopravní prostředky. Taky se naučil odpovídat na různé zákeřné otázky jako třeba: "Toníku, co dělá pračka?" "Pere!". Podobně myčka myje a voda teče. Pasivně, mám dojem, že rozumí už úplně všemu. Ukáže hromadu věcí, poslouchá nejrůznější pokyny, pomáhá při oblékání. Že bych mu nerozuměla nebo nevěděla, co zrovna chce, se stává už jen výjimečně. Samozřejmě se dokáže taky pěkně vzteknout, když není po jeho, ale pracujeme na tom! Nejvíce se nám v tomhle ohledu zatím osvědčují nevýchovné postupy. (Znáte Nevýchovu?)

Toník miluje děti, hlavně svou sestřičku a své kamarády. Má taky hromadu oblíbených tet a strejdů a má rád taky paní učitelku/tetu ve školičce. Je to družné a kontaktní dítko, stydí nebo bojí se opravdu málokdy. Toník líbač:



Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Toník na osmnáctiměsíční prohlídce vážil 11,7 kg a měřil 81 cm. Je tedy spíše menší, ale už vypadl z kategorie "těžších" dětí a je na průměru. Má 16 zubů a už nás čekají jenom druhé stoličky, ale ty snad až za nějakou dobu!

V noci spí zhruba od 8 do 6:30 a většinou to zvládne bez probuzení. Teď s příchodem miminka se spánek trochu zhoršil a Toník se sem tam v noci budil, ale už je to snad zpět ve starých kolejích. U poobědového spánku teď taky probíhaly nějaké změny a zatím se ustálil na spánku od zhruba 12:30 na dvě či dvě a půl hodinky. Z kočárku se navíc na odpolední spánek přestěhoval do postele a kočárek nám pomáhá jen v nějaké krizi, juhů.

Jí snídani, svačinu, oběd, svačinu a večeři a sem tam i nějaké menší zobnutí mezi jídly (hlavně odpoledne). S jídlem je stále netrpělivý a otravně pochtívá. Jí všechno a nejradši to, co máte na talíři Vy. :D Začal už i trochu víc pít, takže hurá.

Kakat chodí s velkými úspěchy na nočník a začíná nám hlásit i čůrání, takže jsem teď velmi optimistická. Dáme mu ještě trochu času a pak zkusíme, jak by mu šlo "hlášení" i venku třeba. Zatím takto jedeme v podstatě výhradně doma.

Toník je jinak pořád celkem kliďas a smíšek, není majetnický ani žárlivý. Vzteknout se umí řádně, ale když to jde, radši se směje. Když si člověk vezme, jaké ho teď potkaly obrovské životní změny (sestřička!), zvládá to opravdu skvěle. A moc nám to celé ulehčuje. Díky, Toní.

16. září 2016

Olívka ~ měsíční

První měsíc Olívčina života je za námi. A byl to pro mě jeden z nejtěžších i nejkrásnějších měsíců, co jsem kdy zažila.



Olívka je zlaté miminko, které hodně spí a jí. Pláče jen velice málo a většinou kvůli bříšku, i proto jsou kapičky Espumisan jedním z "produktů", bez kterého bychom se obešli jen těžko. Je zajímavé (i když nejspíš nepřekvapivé), že zatímco při bolení bříška u Toníka jsme se snažili cvičit, masírovat či nosit na tygříka, u Olívky často sáhneme rovnou po kapkách. Dokonce už i Toník hlásí "mimi", když Espumisan zahlédne, no jo. :D

Kolik Olívka měří a váží v jednom měsíci nevíme, odhadem podle údajů ze čtrnáctidenní prohlídky by to mohlo být zhruba 54 cm a 4 100 g. Všichni mi pořád říkají, jak je malinkatá, mně už se ale zdá celkem veliká oproti tomu, jaké byla koťátko, když se narodila. Zkrátka roste nám řádně, v tom bude asi stejná jako Toník.

Na bříšku zvládne otočit hlavičku ze strany na stranu, zaměřit svou pozornost na něčí obličej a taky sem tam roztomile broukne. Na první úsměvy ještě stále čekáme, i když v polospánku a v opici po kojení už si je trénuje - a budou opravdu krásné.

Jinak je zatím ráda v kočárku i v šátku, nejraději ale u někoho v náručí. Hezky taky reaguje na vodu při koupání, oproti tomu Toník ze začátku ve vodě dost plakal (zato teď ji miluje!). Ráda si i jen tak sama kouká a velmi často sama usíná, to od Toníka taky v podstatě neznáme.

A ještě jedno srovnání s Toníkem si neodpustím - je oproti němu hrozně učůraná! :D A teď už nechám mluvit fotky z Olívčiného prvního měsíce.

















7. září 2016

knihovnička ~ obrázkové příběhy Léto

Dnešní inspirace na knížku nebude asi pro většinu zkušených rodičů žádný převratný objev. Obrázkové příběhy německé grafičky a ilustrátorky Rotraut Susanne Bernerové jsou velmi populární nejen v Česku. Po celém světě se těchto knih prodalo už více než půl milionu.

My máme Léto, ale existuje také Jaro, Podzim, Zima a Noc. Mám v plánu dokupovat postupně společně s tím, jak se budou měnit roční doby.


Když jsem si v minulosti hledala nějaké zajímavé dětské knihy, původně mě tahle edice nijak zvlášť nezaujala. Nepřišla mi ani po výtvarné stránce ani po stránce nápadu nebo potenciálu k rozvoji dovedností nic extra. No ale jak se pletla!


Kniha ve formátu skoro A3 s tvrdými leporelovitými stránkami obsahuje sedm takovýchto ilustrací. Působí na vás dost hekticky? Na mě taky, ale právě to děti velmi zaujme. Na každé dvojstránce se toho hrozně moc odehrává, najdete tam spoustu lidí, zvířat a věcí, spoustu potenciálních příběhů, které se navíc proplétají a rozvíjí pak na dalších dvojstranách a dokonce i mezi jednotlivými knihami.


Na začátku např. tatínek s dětmi sbírají věci a nakládají je do vozíku, pak procházejí dalšími "lokacemi", dávají si zmrzlinu, jeden předmět ztratí, v jiné lokaci ho někdo jiný zase najde a v další lokaci věci prodávají na blešáku. Mezi knihami je to podobné, v jedné knize je těhotná paní a v další už má miminko, v jedné knize paní ztratí čepici a v další knize můžeme objevit, že si z ní ptáček udělal hnízdo a podobně.


Je tam toho opravdu hodně a pokaždé může dítko objevit něco nového, novou zajímavost nebo příběh. Mně se navíc opravdu líbí, že knížku lze využít už od mala, a to ještě než se dítě naučí např. samo vyprávět. My s Toníkem si jako vždy ukazujeme zvířátka a věci - Toník hledá pejska nebo čápa, ukazuje na hasiče nebo kolo a ptá se co to je. Postupně už se s ním více zaměřuji na širší popis, např. kdo má na obrázku klobouk, kdo nemá boty, že pejsek utíká nebo spinká. A čím dál tím více se soustředíme i na děj a činnosti - že pán veze hlínu, že někomu, kdo měl zmrzlinu, zmrzlina spadla, atd.


Osobně si myslím, že pro děti milovníky knížek a obrázků (jako je Toník) jsou tyto knížky pravým pokladem. Jestli mu to vydrží, už se těším, až si budeme povídat složitější příběhy, budeme si vymýšlet, co se komu stalo a proč asi, jak budeme rozvíjet kreativitu, pozorovací schopnosti a slovní zásobu. Myslím, že knížku si užije jak dítě staré rok a půl, tak i předškolák. Uvidíme!

(Jinak knížku jsem pořídila ZDE za příjemných 171 Kč, v nabídce najdete i ostatní knihy z edice, já vzala na zkoušku zatím jen Léto, ale určitě budu objednávat další.)