Přeskočit na hlavní obsah

knihovnička ~ obrázkové příběhy Léto

Dnešní inspirace na knížku nebude asi pro většinu zkušených rodičů žádný převratný objev. Obrázkové příběhy německé grafičky a ilustrátorky Rotraut Susanne Bernerové jsou velmi populární nejen v Česku. Po celém světě se těchto knih prodalo už více než půl milionu.

My máme Léto, ale existuje také Jaro, Podzim, Zima a Noc. Mám v plánu dokupovat postupně společně s tím, jak se budou měnit roční doby.


Když jsem si v minulosti hledala nějaké zajímavé dětské knihy, původně mě tahle edice nijak zvlášť nezaujala. Nepřišla mi ani po výtvarné stránce ani po stránce nápadu nebo potenciálu k rozvoji dovedností nic extra. No ale jak se pletla!


Kniha ve formátu skoro A3 s tvrdými leporelovitými stránkami obsahuje sedm takovýchto ilustrací. Působí na vás dost hekticky? Na mě taky, ale právě to děti velmi zaujme. Na každé dvojstránce se toho hrozně moc odehrává, najdete tam spoustu lidí, zvířat a věcí, spoustu potenciálních příběhů, které se navíc proplétají a rozvíjí pak na dalších dvojstranách a dokonce i mezi jednotlivými knihami.


Na začátku např. tatínek s dětmi sbírají věci a nakládají je do vozíku, pak procházejí dalšími "lokacemi", dávají si zmrzlinu, jeden předmět ztratí, v jiné lokaci ho někdo jiný zase najde a v další lokaci věci prodávají na blešáku. Mezi knihami je to podobné, v jedné knize je těhotná paní a v další už má miminko, v jedné knize paní ztratí čepici a v další knize můžeme objevit, že si z ní ptáček udělal hnízdo a podobně.


Je tam toho opravdu hodně a pokaždé může dítko objevit něco nového, novou zajímavost nebo příběh. Mně se navíc opravdu líbí, že knížku lze využít už od mala, a to ještě než se dítě naučí např. samo vyprávět. My s Toníkem si jako vždy ukazujeme zvířátka a věci - Toník hledá pejska nebo čápa, ukazuje na hasiče nebo kolo a ptá se co to je. Postupně už se s ním více zaměřuji na širší popis, např. kdo má na obrázku klobouk, kdo nemá boty, že pejsek utíká nebo spinká. A čím dál tím více se soustředíme i na děj a činnosti - že pán veze hlínu, že někomu, kdo měl zmrzlinu, zmrzlina spadla, atd.


Osobně si myslím, že pro děti milovníky knížek a obrázků (jako je Toník) jsou tyto knížky pravým pokladem. Jestli mu to vydrží, už se těším, až si budeme povídat složitější příběhy, budeme si vymýšlet, co se komu stalo a proč asi, jak budeme rozvíjet kreativitu, pozorovací schopnosti a slovní zásobu. Myslím, že knížku si užije jak dítě staré rok a půl, tak i předškolák. Uvidíme!

(Jinak knížku jsem pořídila ZDE za příjemných 171 Kč, v nabídce najdete i ostatní knihy z edice, já vzala na zkoušku zatím jen Léto, ale určitě budu objednávat další.)

Komentáře

  1. Tak mě knížka okouzlila na první pohled. Ne tak však mojeho cvrčka. Nyní jsou mu dva roky a na Vánoce to bude rok, co díl ZIMA leží zcela nevšímaně na dně jeho jinak hojně opotřebované knihovničky. Kdysi měl pokusy ji opakovaně zkoušet prohlížet, ale bez většího zdržování ji vždy odložil. Abych ho tam něčím zaujala, stálo mě to nadlidské úsilí - otázky, otázky (kde je, co dělá, vidíš...), ukazování a vyprávění... ale nic... Včera jsem ho vzala poprvé do dětského oddělení v knihovně s tím, že si něco půjčíme a zjistila jsem zajímavou věc... zaujmou ho knížky "nepřeplácané", nejlépe jen s jednou nebo několika jasnými věcmi na stránce, které pojmenuje. Změť propletených příběhů mu zatím nic neříká. A to ho jinak považuju za velmi šikovného (ve dvou letech mluví ve větách, umí všechna písmenka abecedy, pojmenuje číslice do 22, umí všechny značky aut... - takže když jsou v knížce číslice, je ve svém živlu). Takže ačkoli jsem na internetu vyčetla, že u mnoha dvouletých dětí je tato knížka jejich nejoblíbenější, u nás zatím vůbec nefrčí. Ale nezanevřela jsem na ni a trpělivě čekám, že její čas u nás taky přijde :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …