Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ měsíční

První měsíc Olívčina života je za námi. A byl to pro mě jeden z nejtěžších i nejkrásnějších měsíců, co jsem kdy zažila.



Olívka je zlaté miminko, které hodně spí a jí. Pláče jen velice málo a většinou kvůli bříšku, i proto jsou kapičky Espumisan jedním z "produktů", bez kterého bychom se obešli jen těžko. Je zajímavé (i když nejspíš nepřekvapivé), že zatímco při bolení bříška u Toníka jsme se snažili cvičit, masírovat či nosit na tygříka, u Olívky často sáhneme rovnou po kapkách. Dokonce už i Toník hlásí "mimi", když Espumisan zahlédne, no jo. :D

Kolik Olívka měří a váží v jednom měsíci nevíme, odhadem podle údajů ze čtrnáctidenní prohlídky by to mohlo být zhruba 54 cm a 4 100 g. Všichni mi pořád říkají, jak je malinkatá, mně už se ale zdá celkem veliká oproti tomu, jaké byla koťátko, když se narodila. Zkrátka roste nám řádně, v tom bude asi stejná jako Toník.

Na bříšku zvládne otočit hlavičku ze strany na stranu, zaměřit svou pozornost na něčí obličej a taky sem tam roztomile broukne. Na první úsměvy ještě stále čekáme, i když v polospánku a v opici po kojení už si je trénuje - a budou opravdu krásné.

Jinak je zatím ráda v kočárku i v šátku, nejraději ale u někoho v náručí. Hezky taky reaguje na vodu při koupání, oproti tomu Toník ze začátku ve vodě dost plakal (zato teď ji miluje!). Ráda si i jen tak sama kouká a velmi často sama usíná, to od Toníka taky v podstatě neznáme.

A ještě jedno srovnání s Toníkem si neodpustím - je oproti němu hrozně učůraná! :D A teď už nechám mluvit fotky z Olívčiného prvního měsíce.

















Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …