Přeskočit na hlavní obsah

Toník ~ osmnáctiměsíční


Toník má rok a půl, už celých osmnáct měsíců. Za posledního čtvrt roku se stal velkým bráchou a krom toho zase hrozně vyrostl a dospěl. Minulý rok touhle dobou byl ještě malé tlustomiminko a teď už je to velký kluk:



Hrubá a jemná motorika

Dnes Toník chodí, běhá, couvá, točí se dokola, jezdí dlouhé trasy na odrážedle i na skejtíku u kočárku. Sám si chodí po schodech, vyleze na žebřík a zvládne i nejrůznější prolézačky. Na některých typech klouzaček se bez problémů sám obslouží - vyleze si nahoru a sjede dolů. Miluje houpačky všeho druhu.



Sám pije z hrnku, sem tam teda něco rozlije, ale hlavně to neustále vyžaduje. Celkem obstojně se nají sám lžičkou nebo vidličkou - snídaňové kaše a většinu obědů mu můžeme bez problému svěřit a opravdu se sám nají. Pak teda skoro vždy nevyhnutelně následuje sprcha, protože je jako čuník, ale stojí to za to! Všude dosáhne, a když ne, vyleze si na jídelní židli, což je někdy opravdu zákeřné. Zatím ho teda ještě nenapadlo si židli někam přisunout/přistavit, ale určitě to bude brzy na pořadu dne.

Stále rád vyndává a vkládá věci - pokličky, misky, víčka, bábovičky. O kreslení zatím moc zájem neprojevuje, i když mu to čas od času nabídneme. O něco víc ho zaujala domácí plastelína.


Kope a háže míčem, staví věže, listuje knížkama s tvrdšími listy. Dokáže si sám sundat boty a ponožky a plenku a snaží se i o to ostatní. Bosky je extrémně rád, takže boty si sundává kdykoliv může, naštěstí má dobrý cit pro to, kdy to je OK (např. na hřišti apod. ho klidně nechám).


Jo a v poslední době ho hodně zajímá i hluboká korbička u kočárku. Když je možnost, rád ji Olívce obsadí a pak se veze jako miminko. :D


Hry a hraní si

Sám si pořád ještě moc nehraje, ale někdy se dokáže překvapivě dlouho na nějakou činnost koncentrovat. Preferuje ale, když mu u toho někdo asistuje. Stále jsou naprosto top hračkou balóny a balónky, rád také různě třídí víčka od mléka nebo třeba céčka, má rád dělání bábovek (musím pomáhat) a když mu foukám bubliny bublifukem. Stále u nás hrozně moc bodují knížky, ukazujeme, popisujeme, hledáme konkrétní obrázky. V poslední době u nás frčí tahle, baví ho, když v ní má něco najít (např. kohouta, myšku, klobouk, děti, co nemají boty apod.)


Co se zájmů týče, pořád vedou zvířátka, koukáme na ně v knížkách, na youtube a nejlepší jsou samozřejmě na živo. Začínají jim ale šlapat na paty dopravní prostředky. Motorky, šaliny, bagry, autobusy ("buabů") a vlaky ("mmm") v knížkách i ve městě jsou momentálně na výslunní zájmu. Na procházce ve městě nic nepřehlédne a na vše nás hned upozorní.


Stále rád hraje na honěnou, schovává se (tedy přesněji si zakryje obličej např. tak, že ho zaboří do postele) a ptá se "kde je?" a říká "není" a chce, abychom ho hledali. Rád se povaluje, směje, dělá vtípky. Jo a pořád zbožňuje vodu. Máme problém ho od ní dostat, kdykoliv ji někde vidí. Kolik zábavy si v létě užil s bazénkem ani nelze vypovědět. Škoda, že vlastně na všech fotkách je nahatý Toník ve společnosti nahatých dětí. Na vystavení na blog to zkrátka nebude..


A nemůžu nezmínit momentálně milované interprety dětských písniček a klipů na youtube - Fíha Tralala a Mira Jaroš. (Vrtá mi hlavou, jak je možné, že to ti Slováci tak umí tu hudební tvorbu pro děti, v češtině jsme zatím nic podobně dobrého nenašli...)

Komunikace a sociální život

Sám aktivně používá odhadem 20 slov, novinky jsou např. "mimi", "auto", "ještě" nebo "jede". Hlavně má hromadu vlastních výrazů pro kde co, např. "buabů" je autobus. Obzvláště oblíbené jsou "kde je?" a "není" - s tím si užijeme spoustu srandy.

Zvuků reprezentujících zvířata umí strašně moc, teď se k tomu přidávají ony dopravní prostředky. Taky se naučil odpovídat na různé zákeřné otázky jako třeba: "Toníku, co dělá pračka?" "Pere!". Podobně myčka myje a voda teče. Pasivně, mám dojem, že rozumí už úplně všemu. Ukáže hromadu věcí, poslouchá nejrůznější pokyny, pomáhá při oblékání. Že bych mu nerozuměla nebo nevěděla, co zrovna chce, se stává už jen výjimečně. Samozřejmě se dokáže taky pěkně vzteknout, když není po jeho, ale pracujeme na tom! Nejvíce se nám v tomhle ohledu zatím osvědčují nevýchovné postupy. (Znáte Nevýchovu?)

Toník miluje děti, hlavně svou sestřičku a své kamarády. Má taky hromadu oblíbených tet a strejdů a má rád taky paní učitelku/tetu ve školičce. Je to družné a kontaktní dítko, stydí nebo bojí se opravdu málokdy. Toník líbač:



Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Toník na osmnáctiměsíční prohlídce vážil 11,7 kg a měřil 81 cm. Je tedy spíše menší, ale už vypadl z kategorie "těžších" dětí a je na průměru. Má 16 zubů a už nás čekají jenom druhé stoličky, ale ty snad až za nějakou dobu!

V noci spí zhruba od 8 do 6:30 a většinou to zvládne bez probuzení. Teď s příchodem miminka se spánek trochu zhoršil a Toník se sem tam v noci budil, ale už je to snad zpět ve starých kolejích. U poobědového spánku teď taky probíhaly nějaké změny a zatím se ustálil na spánku od zhruba 12:30 na dvě či dvě a půl hodinky. Z kočárku se navíc na odpolední spánek přestěhoval do postele a kočárek nám pomáhá jen v nějaké krizi, juhů.

Jí snídani, svačinu, oběd, svačinu a večeři a sem tam i nějaké menší zobnutí mezi jídly (hlavně odpoledne). S jídlem je stále netrpělivý a otravně pochtívá. Jí všechno a nejradši to, co máte na talíři Vy. :D Začal už i trochu víc pít, takže hurá.

Kakat chodí s velkými úspěchy na nočník a začíná nám hlásit i čůrání, takže jsem teď velmi optimistická. Dáme mu ještě trochu času a pak zkusíme, jak by mu šlo "hlášení" i venku třeba. Zatím takto jedeme v podstatě výhradně doma.

Toník je jinak pořád celkem kliďas a smíšek, není majetnický ani žárlivý. Vzteknout se umí řádně, ale když to jde, radši se směje. Když si člověk vezme, jaké ho teď potkaly obrovské životní změny (sestřička!), zvládá to opravdu skvěle. A moc nám to celé ulehčuje. Díky, Toní.

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …