27. října 2016

sourozeneci ~ dvouapůlměsíční

Jsou si podobní čím dál míň ♥
Pro srovnání KLIK.




testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.


Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 

Gumáčky

Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 


Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klínek pod patou.


Co se tuhosti týče, lehce tuhé jsou, ale nejspíš ještě trochu povolí. Rolovat se dají a i podélně jsou rozhodně měkči než klasické gumáčky z obchodu.



Objednala jsem pro Toníka velikost 3. Prodejce tam má uvedenou vnitřní délku boty 14 cm, ale jsou cca o půl cm větší. Toník tam teda má relativně velký nadměrek (má nožičku dlouhou necelých 13 cm momentálně), ale podle prvních testů doma to vypadá, že by mu to problém dělat nemuselo.

Jinak trochu smrdí gumou (jak jinak), zpracování ale vypadá relativně precizně, žádnou chybu nebo nevzhlednost jsem na nich neobjevila. Prodejce nabízí celkem 6 barev/vzorů a jsou celkem vkusné (Líbily se mi i ty duhové a modré s hvězdami, nakonec ale musely vyhrát bagry!)

Sněhule / kopie Bogs

Pokud se o barefoot boty zajímáte, možná znáte značku Bogs, která vyrábí i právě takovéto sněhulky za cenu cca 1500 Kč. Tyhle z Aliexpressu jsou vlastně jejich fake / kopie. Sněhule jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 6.5 a stály nás 25.64 dolarů (cca 635 Kč). 


Fake Bogs vypadají a působí přesně jako originál, jsou měkoučké a relativně široké, kompletně nepromokavé a vevnitř mají kožíšek. Podrážka není tak tenká jako u gumáčků, ale není ani nijak joo extra hrubá.


Co se měkkosti týče, jsou opravdu měkoučké, podrážka je jako žvýkačka a celé boty jsou měkké, je to vlastně neopren s kožíškem. Rolovat se dají a i podélně jsou měkké a pružné.




Objednala jsem velikost 6.5, prodejcem uvedená vnitřní velikost 14,5 cm odpovídá. Toníkovi jsou tedy taky ještě trochu větší, ale než bude sníh, nožka mu určitě povyroste. Jinak se mu moc líbí v nich chodit (zatím zkoušeno po doma).

Zpracování sněhulí je vážně pěkné, řekla bych, že se od originálů v ničem neliší. Prodejce nabízí celkem 5 pěkných barev/vzorů, i když jak tak koukám, momentálně jsou některé barvy vyprodané a taky už trochu zdražili.

Objednávky z Aliexpressu

Botky jsem objednávala 24.9. a dorazily 24.10. To je celkem ucházející doba doručení. S objednávkou i botkami jsem opravdu spokojená. Jen bych Vás ráda upozornila, pokud budete taky objednávat, počítejte, že do konce roku už Vám boty nemusejí dorazit. Momentálně na Aliexpressu začíná nejvyšší špička, kdy celý svět objednává na Vánoce apod. Tak abyste nebyli zklamaní. Pokud chcete zimní botky ještě na letošek, důrazně doporučuji objednat HNED a pak prostě doufat, aby došly dříve než za dva tři měsíce. 

Už se těším na testování v praxi,. Pokud zjistíme něco zajímavého, určitě se pochlubím v nějakém dalším příspěvku.

24. října 2016

poprvé ~ maminka!

Toníček včera začal říkat "maminka"! Kromě toho říká i "miminko" a "babika". Je to nádherné!

Video zachycuje jeden z prvních pokusů. Omluvte kvalitu (je točené ve tmě v autě), snad to jeho autentičnost vynahradí.


Maminka! Maminka! Maminka! Maminka! Kde jéé? Kde jéé? :D 

21. října 2016

Olívka ~ dvouměsíční

Olívka má dva měsíce a začíná nám všem trochu přituhovat. Osobně jsem ráda, že stíhám aspoň fotit (i když oproti Toníkovi v jejím věku dost málo), psát na blog už je vyšší dívčí a nechtějte vědět, kolik prachu pokrývá od těhotenství netknutý šicí stroj. :D



Olívka je pořád hodňoučká, naštěstí pořád relativně hodně spí a málo pláče. Břišní problémy se podle všeho postupně zmírňují, což je super. Ve druhém měsíci Olívčina života nás ale všechny potrápila nemoc. Začal to Toník, prsknul to na mě a nakonec to schytala i Olívka. Doufala jsem, že ji ochrání kojení, ale nestačilo to, nicméně díky protilátkám ode mě měla alespoň z nás tří nejmírnější průběh. Takže na rozdíl od Toníčka se Olívka už v takto brzkém věku seznámila s rýmou, kašlem, teplotou a odsávačkou na rýmu..

Kolik Olívka měří a váží ve dvou měsících můžu opět pouze odhadnout podle údajů z šestitýdenní prohlídky u doktorky. Řekla bych, že ve dvou měsících to bylo přibližně 56 cm a 5 200 g. Už se i od pohledu pěkně kulatí a pomalu vstupuje do fáze rozkošného měkoučkého kulatého miminka. Přibírá podobně, jako přibíral Toník, možná lehce pomaleji. To dává smysl, když si uvědomím, že oproti bráchovi není až takový jedlík. S jídlem je hotová vždy rychle a není v něm vůbec netrpělivá - příjemná změna.

Druhý měsíc byl především ve znamení krásných úsměvů a veselého broukání, je roztomile společenská! Také už objevila ruce a často je prozkoumává ochutnáváním, sleduje předměty a otáčí za nimi hlavou. Na bříšku zvládne otočit hlavičku ze strany na stranu, hlavičku chvíli udržet, ale s pořádným držením hlavičky nebo pasením koníků si asi dá ještě načas. Jak byla teď nemocná a nebyla ve své kůži, omezili jsme i pokládání na bříško a nedostatek "trénování" je celkem znát.

Jinak se mi zdá, že je snad pořád spokojená, ráda kouká na hračky, ráda se veze i nosí, ráda si všechno doma prohlíží a často usíná spokojeně a v klidu úplně sama. Doma spinká (krom noci) v kočárku, abychom ji mohli převážet tam a zpět (podle potřeby a hlavně podle Toníka), často ji tam unavenou a nakojenou jen položím, odcházím za Toníkem a než si zapnu v kuchyni chůvičku, už klidně spí. Jo, ulehčuje nám to!

Olívčin druhý měsíc obrazem:













10. října 2016

cesta z města ~ Hospodářský dvůr v Bohuslavicích

Při příležitosti státního svátku jsme vyrazili na kratší podzimní dovolenou na Vysočinu. Poprvé ve čtyřech. Změna prostředí bodla celé rodině a navíc jsme narazili na opravdu skvělé místo. Jaké to tam bylo a jak vlastně taková dovča se dvěma dětmi do dvou let vypadá?

Výběr místa

Vybrat vhodné místo bylo naprosto klíčové, věnovala jsem tomu několik dní (ano, v mém šíleném tempu s robátky opravdu dní, protože toho volného času moc není). Zanedbala jsem kvůli tomu vaření i psaní na blog. Nicméně výsledek stál opravdu za to!

Hlavní kritéria při výběru:

  • do dvou hodin cesty autem z Brna, radši ještě o něco blíž
  • příroda co nejvíc na dosah ruky, nějaká zajímavost v okolí
  • možnosti vyřádění se pro Toníka přímo v/u ubytování nebo v bezprostředním dosahu
  • s jídlem nebo možností jeho dokoupení (vařit jsme si nechtěli)
  • cenová dostupnost

Urputně jsem projížděla vše od online katalogů penzionů, přes Airbnb až po diskuzní fóra pro maminky. Hodně jsem si pohrávala s myšlenkou ubytovat se v nějakém opravdu dětském hotelu, ale ty, co se nám líbily byly daleko od Brna. No a nakonec mě vyloženě nadchla představa bydlení na nějaké farmě (Toník by byl v sedmém nebi!), dlouho jsem se proto věnovala prohlížení webů o agroturistice, a to i třeba v Rakousku nebo na Slovensku. A pak jsem to objevila - Hospodářský dvůr Bohuslavice

Podle webu tohle místo slibovalo vše, co jsem si pro nás představovala: pěkné pokoje s vlastní koupelnou, živá zvířátka, dětské hřiště, restaurace, příjemná cena a to vše kousek od Telče v přírodě asi hodinu a půl cesty z Brna. Bylo rozhodnuto. Když jsme tam volali o rezervaci, dokonce nám za cenu 2 osob (děti do dvou let jsou zdarma) nabídli pětilůžkový pokoj a dětskou postýlku, abychom měli větší komfort, no super!

Balení a odjezd na dovču

Nechtějte to vědět!! Balit se na dovču se dvěma malými dětmi bylo prostě peklo na zemi, a to jsme jeli jen na dvě noci (i když jet na týden, balili bychom asi skoro to stejné). No, dělali jsme to poprvé, ještě vůbec to nemáme vychytané, trvalo nám to přes dvě hodiny a kolik nervů to stálo! Toník byl podrážděný z nedostatku pozornosti, Olívku jsem musela v průběhu několikrát kojit, Nekorektní byl nervózní z tlaku času a navíc jsou věci (např. oblečení dětí), které jsem radši chtěla vybrat/zabalit já. No. Až přijdem na to, jak lépe na to, ráda se s vámi podělím. Plán na příště zní: využít Olívčino spaní, vypakovat Nekorektního s Toníkem ven a rychle to vše zabalit sama. Tak uvidíme! 

Hospodářský dvůr - jaké to tam je?

Krátká odpověď: naprosto super. A teď trochu podrobněji. Pokoj (cenová relace Economy) byl moc pěkný a velký. Na jedné manželské posteli jsme spali my, druhou jsme využili jako přebalovák/oblékárnu pro děti a na páté posteli spal Toník. Olívka měla nachystanou dětskou postýlku. Na pokoji byl navíc i gauč, který se pěkně hodil pro pohodlné kojení. Byla tam i TV, kterou jsme ale za celou dobu nezapli. Koupelna pěkná, v designu tamní Novoříšské keramiky, kterou i vyrábějí a prodávají.





S místní restaurací jsme byli taky dost spokojeni. V ceně ubytování byly bohaté snídaně. Já jsem si první ráno objednala z možného výběru jogurt s müsli a cornflaky s domácím džemem. Můj plán byl podělit se o snídani s Toníkem. No a donesli mi toto:


Byla jsem trochu v šoku, ale opravdu šťastná. Z téhle snídaně by se klidně najedli dva dospělí a dítě a já navíc vážně miluji obrovské snídaně! Poté, co přinesli Nekorektního hemenex s pečivem (jejich vlastním!) jsme si připadali jak na hostině. Kdo víte, jak náš Toník miluje jídlo, tak si dokážete představit, jakou radost měl on.

Jinak jsme si tam kupovali i oběd (ve všední dny mají meníčka za 79 Kč) a na večeři třeba polévku a vše bylo dobré. Točí tam i vlastního pivo - Bohuslavického osla a nabízejí i vlastní pálenku. Pěstitelskou pálenici mají přímo v areálu a je možné si jí prohlédnout i s ochutnávkou (to jsme nevyužili, tak o tom nic víc napsat nemůžu).




Obsluha je stejně jako další personál dvora trochu jako na houpačce, někteří jsou profesionální a vstřícní úplně na maximum (zdravíme Béďu!) a jiní působí jako nějací zmatení, zpomalení a neochotní brigádnici, tak z toho máme trochu rozporuplné pocity. Tady je určitě co zlepšovat..

Od "hotelových" služeb se posunu k tomu hlavnímu - chov hospodářských zvířat. Mají tam kozy, lamy, prasátka, pávy, vránu, králíky, krocany, slepice a další ptactvo. Dále mají největší chov španělských oslů v Česku, koně a poníky. Všechny venkovní výběhy i voliéry si můžete jít kdykoliv prohlížet. Takže Toník s Nekorektním vyrazili klidně i před snídaní, když už byl Toník aktivní a jinak bychom nevěděli, co s ním. Nemusím asi nijak dlouze popisovat, jak byl Toník ze zvířátek u vytržení a jak si to po celou dobu užíval. To bylo prostě perfektní. Projel se i na poníkovi, sice asi jen tak 40 sekund, ale byl to pro něj zážitek.










Kromě zvířátek mají v areálu i venkovní posilovnu a pěkné dětské hřiště s trampolínou. Trampolína je od té doby Toníkova oblíbená záležitost a užil si jí taky Nekorektní!




Okolí Bohuslavic

Byli jsme se podívat v Telči a taky na delší procházce v přírodě. Víc jsme toho s dětmi nestihli a nakonec nás hospodářský dvůr nadchnul tak, že jsme se zabavili i v samotném areálu více, než jsme čekali. 

Šátek a Kibi byly nejen na výletech naprostou nutností, i když Toník preferoval ťapat sám. Počasí nám přálo, Olívka byla hodná a spinkací, všechno nám zkrátka vyšlo a Hospodářský dvůr v Bohuslavicíh můžeme vřele doporučit.















Na příště si chystám článek o tom, co nám na cestách se dvěma dětmi do dvou let nejvíc usnadnilo život, bez čeho bychom se neobešli a co praktického můžeme doporučit všem, kdo cestují s malými dětmi. Tak snad brzy, těšte se!