1. listopadu 2016

mateřství ~ takové normální úterý s batoletem a miminkem

Počítejte se mnou:

Vytopený strop v koupelně + zastavená voda na víc jak půl dne + mastné vlasy + šaty na doma plné skvrn (kdyby jenom od mléka..) + plná pračka plínek, které už pár hodin nemám čas pověsit, no ono ani vlastně není kam, protože oba sušáky jsou plné suchého prádla, které není čas sklidit + lehce připálený oběd + linka plná ingrediencí na vaření (kuskus, olej, tymián, česnek), které nebyl čas uklidit a odpadků (vnitřek dýně, česnekové slupky), které nebyl čas vyhodit + telefon od muže, že za půl minuty je u nás borec z PPLka, co vůbec neměl přijet + po tom, co na něj venku čekám v takovémto stavu s batoletem v ruce několik minut, se ukáže, že se jedná o dobírku, samozřejmě s sebou nic nemáme a musíme se pro to o patro vracet tam a zase zpátky + budící se miminko po jedné jediné hodině spánku za celé dopoledne + oběd, který dnes batole jedlo samo, je všude (na stole, na židličce, na zemi, na batoleti, na mých papučích) + stihla jsem se vlastně dneska už napít vůbec? + miminko dnes asi už posedmé kadí + nudící se batole křičící „maminka! hačí!“ pokaždé, když se chci vzdálit z místnosti nebo třeba jen zvednout z gauče od společného prohlížení knížky

+

Několik nádechů a výdechů + pokus o nalezení vnitřní síly + zjištění, že o nic vlastně nejde, bordel se pak někdy uklidí, vodu zapojí, koupelna se vymaluje, však se vlastně neděje nic moc odlišnějšího než kterýkoliv jiný den našeho života za poslední 2,5 měsíce + závazek nenechat se tím naštvat, odložit akumulující se napětí, zažehnat vztek, zaplašit myšlenky o selhávání apod. a HLAVNĚ to nepřenášet na děti, ony za to nemůžou a i kdyby třeba za něco z toho jo, nic to nevyřeší a ještě mi to bude na konci dne líto a bude mi ve výsledku ještě hůř

=

Všichni tři jsme se šli válet a dělat si nějaké pěkné fotky. A další krásný den s batoletem a miminkem je skoro za námi!


miluju

"Mimiko! No! Eden!" (Miminko má jeden nos)

Nikdo neumí zalehávat tak jako on 


Dobrý den jazyk ven




pracovní název "Tlamičkama v zemi"

2 komentáře:

  1. Moc krasne napsany!Vyresila si to suprove.Naprosto chapu to zoufalstvi. A obdivuji, já mám starsi prvni dite a tez nezvladam. Ale 2 male uz bych vubec nedala.Gaunerka17

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky ♥ Ne vždy se nám to podaří takto "rozdýchat", ale snažím se o to a budu se snažit i dál!

      Vymazat