Přeskočit na hlavní obsah

mateřství ~ uspávání

Uspávání dítěte je krásnou ukázkou toho, jak je každé dítě, každý rodič a každé nastavení mezi rodičem a dítětem úplně jiné. Někteří z Vás se mě ptali, jak to máme s Toníkem a jestli bych o tom nenapsala na blog. Tak tady to je, ale pozor, nečekejte žádný návod jak uspat dítě. Ten bohužel neznám, ráda se s Vámi ale podělím o to, jak to probíhalo a probíhá u nás.

Chcete trochu uvést do děje? Pak si určitě přečtěte TENTO příspěvek, který pojednává o Toníkově a mém spánku v našem prvním společném roce. Ve zkratce - úžasný první půlrok vystřídal dost děsivý druhý půlrok opepřený mým druhým těhotenstvím a završený nočním odstavením Toníka. Zhruba tady bych dnešním příspěvkem ráda navázala.

Toník má 11 měsíců, já jsem ve 4. měsíci těhotenství: odstavuji ho na noc

Noční odstavení pro nás bylo po všech předchozích zážitcích to nejlepší řešení, které opravdu skvěle zafungovalo. Bylo to samozřejmě i celkem těžké, ale ve zpětném zrcátku vidím, že nejtěžší bylo se k tomu rozhodnout a odhodlat.

První noc jako obvykle uspávám Toníka kojením. Při prvním probuzení asi za dvě hodiny ale už prso nedám. Toníka vezmu do náruče a chovám a on pláče a pláče, po asi dvaceti minutách chování a zpívání (a jeho pláče) usíná. Při pokládání do postýlky se ale bohužel probouzí a následuje dalších úplně stejných dvacet minut chování a zpívání a pláče. V tu chvíli už hodně pochybuji a váhám, zda prso radši nedat, ale přijde mi, že kdybych to udělala, celá tahle scéna by se díky tomu odehrála naprosto zbytečně. Ta představa se mi vůbec nelíbí. Toník usíná a spí asi pět hodin v kuse. V té době nevídáno neslýcháno. Při dalším probuzení opět místo kojení chovám, Toník trošku pláče a po pěti minutách usíná. Probouzí se pak po dalších pár hodinách, to bylo asi pět ráno, a prso mu už dávám, protože to už pro nás je taková "první snídaně". Pak ještě chvilku oba spíme.

Druhou noc je to podobné, jen při prvním probuzení pláče místo 2x 20 minut jen chviličku a pak spí až do pěti do rána, kdy posnídá prso, a dál spíme ještě tak dvě hodiny. Třetí noc už se neprobouzí a vstává až na tu snídani. To je celé. Toník začal spát celou noc. Dalších několik měsíců to pak bylo stejné - uspání prsem, jedno jediné probuzení nad ránem na mléčnou první snídani a ještě chvíle spánku. Samozřejmě se během té doby někdy stalo, že se v noci probudil, ale vždy jsme situaci zvládli jen pochováním a bylo. Tak jsme konečně začali spát. Oba dva.

Někdy časem jsme vypustili i tu první snídani a v noci se nekojil vůbec. Znamenalo to teda, že jsme spolu začali o hodně dřív vstávat, opravdu kolem té půl šesté třeba, ale celonoční spánek nám za to stál.


Toník má 14 měsíců, já jsem v 7. měsíci těhotenství: stěhujeme se z ložnice

Asi tři týdny před plánovanou rekonstrukcí tehdejšího obýváčku a tehdejší skladovací místnosti na současnou velkou ložnici s pracovnou (a následně tehdejší ložnice na současný dětský pokoj) se s Nekorektním zkoušíme přestěhovat na noc do obýváku na rozkládací gauč. Toník se totiž zase občas v noci budí a hlavně to chceme vyzkoušet - proč ne? Vyzkoušíme a uvidíme. Nápad měl velký úspěch a Toník spí sám a mnohem lépe a déle něž předtím. Večer ho uspím kojením a položím do postýlky, která je přiražená k velké posteli. Když se ráno probudí, přeleze si na velkou postel, z ní pěkně sleze na zem a přijde za námi do obýváku. Takto nám to funguje dalších pár měsíců a my jsme díky tomu i připraveni na příchod miminka tak, jak jsme si to představovali. Samozřejmě se Toník někdy v noci vzbudí a zapláče, to pak za ním zajdu a pomůžu mu pochováním usnout.

V této době už taky odpoledne využívám k uspání výhradně kočárek. Toníka po obědě usadím do kočárku a povozím po terase, kde pak spí. Jediné kojení za den je tedy vždycky to na spaní večer. Popravdě si myslím, že už ani žádné mléko nemám, maximálně pak kapiček, večerní dudlání mu ale sebrat nechci, když nám to takhle pěkně vyhovuje a ničemu to nevadí.


Toník má 16 měsíců a já tři týdny do porodu: nadobro končíme s kojením

Toník dostává novou velkou postel a nějaký ten týden nato zkouším poprvé uspat úplně bez prsa. Mléko už nemám dlouho a několik dní po sobě pozoruji, že Toník už se neududává do spánku, ale po dudání prsa se nechá chovat až usne. Tak jo, to by mohl být konec kojení. Sedám k Toníkovi do postele, pokládám si Toníka na sebe, hlavou na své nohy a zpívám a povídám mu než usne, pak se zpod něj vysvobodím a odcházím, Toník spinká. Sbohem kojení. Tehdy jsem si ještě myslela, že po porodu se ke kojení možná vrátí, až uvidí, jak pije miminko. Nevadilo by mi to, nicméně celkem překvapivě o kojení už pak zájem nemá, já mu ho teda ani aktivně nenabízím, a jsem ve výsledku ráda.


(Ze začátku mu s usínám bez prsa pomáhal plyšový medvídek)

Toník má 17 měsíců, já jsem v porodnici: poprvé na noc bez sebe

Bez maminky doma Toník usnul celkem v pohodě s Nekorektním, pak si rovnou i vystřihl premiéru spaní u babičky a taky bez nejmenších problémů. Doma spí ve své velké posteli se zábranou často celou noc. Uspávat ho chodím většinou já, když nemůžu kvůli miminku, tak Nekorektní. Někdy se v noci vzbudí a zapláče, to k němu chodí Nekorektní, já zůstávám v ložnici s Olívkou, která se zatím zabydlela v bývalé Toníkově postýlce.


Odpoledne se nám daří kočárek prostřídávat i s uložením do postele. Obou možností využíváme podle situace, já osobně jsem ráda, že mu jde usnout i v posteli a nejsme tak na kočárek vysloveně odkázaní. Nutno říci, že odpolední spánek výrazně zkracuje a že v posteli spí ještě kratší dobu. Z průměrně tříhodinového odpoledního spánku se dostáváme na dvě hodiny maximum. Taky někdy v této době se nám stává, že poprvé Toník sám od sebe únavou "odpadl", to když mermomocí spát jít nechtěl vůbec a radši chtěl koukat na písničky (a já mezitím kojila Olívku).


Toník má 19 měsíců: poprvé začíná spát s polštářem a peřinou

Někdy v této době se mu začíná líbit, že my dospělí máme na spaní polštář a peřinu. Do té doby o nic takového nejevil nejmenší zájem. Ba naopak, spal výhradně na břiše a čímkoliv jsem ho po usnutí přikryla, do půl hodiny se toho nějak zbavil. Vážně to neměl rád. Tak mu po asi dvou letech od jejich zakoupení konečně vytahujeme a povlíkáme jeho vlastní polštářek a peřinku. Je nadšen. S touto novinkou zároveň zavádíme, že při ukládání už jen ležíme vedle něho. Do té doby musel ležet na mě resp. na mojí noze.


Postel v pokojíčku je otočená čelem k oknu, aby ho nerušilo světlo (brzy ráno nebo při odpoledním spaní). Stále taky spinká se zábranou, kolem které se mimochodem fakt blbě od něj z postele leze, když konečně usne. Uspáváme každý večer cca půl hodiny šeptaným povídáním o tom, co se ten den dělo, šeptanýma básničkama a někdy jen naší tichou přítomností. Zhruba osm z deseti nocí uspávám já, aby se necítil miminkem odstrčený. Když to nejde, tak uspává Nekorektní, kterému to zároveň jde mnohem rychleji, málokdy tam je s ním déle než 10-15 minut. V noci za ním chodí taky on, když je to potřeba. Skóre nocí bez probuzení vs. noci s probuzením je tak 50:50. Zároveň tam s ním při nočním znovuuspávání Nekorektní celkem často usne úplně a až do rána.

Toník má 22 měsíců: sbohem zábrano

Dnes vše probíhá v podobném režimu. Postel jsme mu otočili, protože světlo mu už tolik nevadí (a je zima, takže světla v bytě celkově až tolik nemáme). Zábranu jsme dali pryč, protože už není potřeba. Ukládání probíhá pořád velmi podobně, jen je mnohem rychlejší. Toník dnes běžně usne po pár opakováních šeptané básničky na dobrou noc, málokdy tam jsme déle než 10-15 minut. (Dokonce i já!) Spí od cca 20:30 do půl sedmé či sedmé hodiny ráno. 2 ze 3 nocí bez probuzení. Jinak k němu chodí Nekorektní a velmi se snaží tam u něj nevytuhnout. Odpoledne spí Toník většinou v posteli a už jen tak hodinku či hodinku a čtvrt. No a my začínáme experimentovat zase s nějakým posunem, s novými způsoby ukládání. Zkoušíme už u něj neležet, ale spíš polosedět, případně odcházet z místnosti dříve, než úplně usne. Někdy nám tyto novinky projdou, ale ve většině případů zatím ne.


Jo a dnes zrovna testuji Toníkovo odpolední spaní úplně bez plenky, tak držte palce! A napište mi, jak to probíhá u vás! Jsem zvědavá.

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …