Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ osmiměsíční

Olívka má osm měsíců a já v ní pořád vidím malinkaté miminko. Vůbec se mi nechce věřit, že když bylo Toníkovi osm měsíců, už jsem v té době podruhé otěhotněla. Toník mi v té době přišel už hrozně velký kluk, takové batole. A Olívka vůbec! Prostě změněná optika druhomatky. Jinak tento měsíc byl pro nás suprový, hodně aktivní. Přálo nám počasí, tak jsme byli hodně venku, a když nepřálo, tak jsme byli taky dost v herničkách. Nikdo nebyl po dlouhé době nemocný - to k tomu určitě dost přispělo. Olívka se mnou v osmém měsíci taky jela vlakem a byly jsme u kadeřnice (Olí teda jen doprovod) a taky poprvé v ZOO. Zkrátka jsme se nikdo nenudili.

Olí s nudlí

V osmém měsíci už si Olí ustanovila víceméně pravidelný spánkový režim na dvou spáncích za den. První tak na hodinku a půl až dvě hoďky dopoledne od cca půl desáté, druhý odpoledne asi od tří. V noci spí o trochu lépe než předtím. Subjektivně mám dojem, že se budí méně často. Usíná kolem půl osmé či osmé. Potom se vzbudí někdy po jedenácté, to si ji beru k sobě do postele. Pak mám dojem, že se budívá tak dvakrát po sobě spíš až nad ránem. Vstává pak okolo půl sedmé, ale to proto, že ji budí Toník, když jsme bez Toníka, spí až do půl osmé i déle. Po této stránce si stěžovat rozhodně nemůžu. Když je Olívka vzhůru, pěkně si hraje a zkouší kolínka. Začíná už taky nespokojeně a hlasitě dávat najevo nudu, takže ideální je ji na hraní přesouvat po bytě na různá místa, kde má nové vjemy a věci na zkoumání. Přesně to samé si pamatuji i s Toníkem - to jsme si chodili "hrát" i do koupelny třeba. :D

V příkrmech pokračujeme tak nějak intuitivně a bez návodu. K obědu sní pořád tak max. 60 g nějaké dobroty. Když jsme venku nebo na cestách, více než u Toníka sáhnu i po kupované skleničce a přiznávám, že ta jí jede znatelně víc. Pravděpodobně to bude díky tomu, že je tekutejší a umixovanější, než co jí dělám já. Já teda razím filozofii, že je lepší, když toho sní na množství méně, ale zase s nějakou strukturou a s kousky. Na ranní svačinkosnídani sní tak 30-40 g ovoce, kam někdy přidám i vařené ovesné vločky a podobně. Odpoledne si dává bílý jogurt a ten prostě zbožňuje. Mám dojem, že by byla schopná sníst klidně i celý kelímek. Otvírá u toho pusu tak, jako u žádného jiného jídla, tak asi bude milovnice mléčných výrobků po mamince. (Jojo, trend redukce mléka a mléčných výrobků ve stravě opravdu není nic pro mě...)

Na osmiměsíční kontrole Olívka měřila 67,5 cm a vážila 8740 g. Odhadovala jsem, že bude teda delší, ale je to prcek (i když na váhu zrovna nee :D ). Toník v jejím věku měl více o 4,5 cm a 1,2 kg. Má už celkem povyrostlé obě spodní jedničky a brzy nejspíš přivítáme spodní dvojky, které ji občas pozlobí. Po horních zubech zatím nikde žádné stopy. Bude to legrační zubatka se čtyřmi zuby dole a holou dásní nahoře, už se těším. :D


Na to, že v sedmém měsíci netušila, že nějaká kolínka má, na nich v měsíci osmém strávila fakt hodně času. Začalo to tím, že neustále dělala klik/plank, někdy až do stříšky, pak přidala kolínka a pohupování. Ke konci měsíce už se pokoušela o lezení i plazení stylem, že pár centimetrů zvládla. No rozplazila se technicky až v devátém měsíci a na její styl se můžete kouknout ZDE. Jinak svůj pohyb doplňuje válením sudů a pivotováním a dostane se tak cíleně prakticky kamkoliv. Asi dvakrát jsem ji zahlédla i v šikmém sedu, ale to vždy jen na chviličku. Olívka zvládá klešťový úchop a pořád něco zkoumá, a to i malinké předměty. Umí se opravdu dlouho soustředit a sama se zabavit. (DÍKY!) Reaguje na své jméno a taky na jméno našeho kocoura, na Toníkovo jméno a na máma a táta (to nás či Edgara hned začne vyhlížet a hledat). Zdvojuje už hromadu slabik a některé jednoduché už je schopna napodobit či je po nás zopakovat. 

Olívčin osmý měsíc obrazem:



 

 
 










Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …