Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ dvanáctiměsíční

Olívka má rok, už je to oficiálně batole. Poslední měsíc jejího prvního roku života byl ve znamení cestování. S Olívkou jsme byli na střední Moravě, v Praze, na svatbě v Rakvicích, ve východních Čechách, pak až skoro v Jizerkách a nakonec taky kousek za Kladnem na retreatu s Krkavčí matkou. Uf. Bylo to náročné, ale úžasné. Když se člověk s dětmi pořád v běhu a v letu, všechno je tak nějak jednodušší a čistější. Olívka za ten svůj dvanáctý měsíc opravdu vyrostla, pokoušela se (bez úspěchu) chodit, začala si více hrát s bráchou a taky začala být velmi srozumitelná ve svých požadavcích. :) Taky jsme si užívali s nejmenším kočárkem na světě. Srovnání s ročním Toníkem si můžete připomenout ZDE.



Většinu svého dvanáctého měsíce ještě Olívka spala dvakrát denně, přesně na své narozeniny ale přepla na mód jednoho spánku za den a zatím se toho drží (pokud není nemocná nebo nejsou nějaké jiné zvláštní okolnosti). Oproti Toníkovi v jejím věku to přišlo skoro jak blesk z čistého nebe bez nějakých výraznějších výkyvů ve spánkovém režimu, příjemná změna. Takže od prvních narozenin si dává tak cca 2,5 hodinky poobědového spánku zhruba od dvanácti hodin. Spánek dětí se tedy překrývá, což je moc fajn a přemýšlím, jak s tím budu pracovat. No, ono se tím zároveň taky překrývá veškeré jejich bdění, tak je to zase v tomhle trošku těžší, ale co nadělám, zvykám si! :D Jinak večer usíná kolem půl deváté a častěji se v poslední době budí, trápí ji zoubky. Když je Olívka vzhůru, hraje si, o něco opřená pochoduje, krámuje šuplíky nebo někam nebezpečně šplhá (to od Toníka moc neznám).

tomto měsíci se Olívka opět více rozjedla, jí už skoro to samé, co Toník, jen v menším množství. Často taky dostává naše jídlo. Poradí si i se strukturou, lehce něco mixuji už jen málokdy. Všechno chce ochutnávat a zase vyplivovat a zase ochutnávat. Často chce jídlo do ruky a ještě častěji chce lžičku a jíst sama. Akorát to teda vůbec neumí, spíš to vypadá, jakoby si jen chtěla hrát na to, že jí sama. To je celkem sranda. Jinak se Olívka ještě pořád dost kojí. Odhadem tak 4x denně plus noc.

Na roční prohlídce Olívka měřila 73 cm a vážila 9880 g. (Mé odhady z 11. měsíce tak byly nejspíš trochu nadnesené.) Je to podprůměrně dlouhé a nadprůměrně těžké batole - stejně jako Toník vždycky byl. Ten v jejím věku měřil o 2,5 cm a vážil o 800 g víc. Zubů má stále šest - dva dole a čtyři nahoře. Ty zpropadené dolní dvojky už budou ale každou chvíli venku a něco se začíná dít i u stoliček. Jo a taky byla Olívka poprvé u paní zubařky - a dobrý!

Co se nových dovedností týče, ve dvanáctém měsíci se Olívka pokoušela chodit, nicméně před prvníma narozeninama ještě bezúspěšně. Nejradši by ale pořád před sebou něco tlačila a pochodovala s tím (židle, Pukyno, kočárek, ...). Zmástrovala stání a postavování se v prostoru, dokonce se naučila si pro něco dřepnout a zase se postavit zpátky. Bez problémů vyleze i dlouhé schody, furt by někam šplhala. Miluje houpačky a odrážedla. Na Pukyno už umí bez zaváhání nasednout a sesednout a i se na něm pohybovat vpřed a vzad. Zatím teda bez řádného pochopení funkce řídítek. Zvládne na sebe postavit asi tři kostky, ale radši je boří. Umí se sama napít z různých typů hrnečků/lahví. Při oblékání mi nastavuje ruce/nohy a pomáhá mi se svlékáním. Tancuje na hudbu. Napodobuje činnosti (např. jezení lžičkou, zametání, utírání, atd.). Pomáhá mi věšet prádlo nebo vyskládávat myčku.

Ukáže si na cokoliv, co potřebuje podat, a pro spoustu věcí má i specifický zvuk, který asi představuje jejich jméno. Na vyzvání ukáže, kde co je. Zvládá celkem obstojně rozpoznat asi 9 zvířátek a umí i některé jejich zvuky (chrchr, baf, mňau, meme, bůů, ma-a což je opice), ukáže taky většinou správně na různé části těla (oči, uši, nos, pusa, jazyk, zuby, nohy, ruce, vlasy). Nově aktivně používá slovo "není" a moc ráda si hraje na není/kuk. Mává a rozdává a posílá pusinky. Má parádní smysl pro humor a pěkně si hrajou a smějou se s Toníčkem. Poslechne jednoduché pokyny. Snaží se různá jednoduchá slova opakovat. Začínají ji zajímat knížky a obrázky v nich, chce si v nich ukazovat a nejvíc samozřejmě vedou zvířátka. Stejně tak tomu bylo i u Toníčka.

Olívčin dvanáctý měsíc obrazem:















Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …