Přeskočit na hlavní obsah

Bětuška ~ tříměsíční

Bětuška má za sebou první milník - tříměsíční. (Já vím, už je to nějakej ten pátek..) Zatím je to - co se jí samotné týká - tak trochu procházka růžovou zahradou. O tom, jak nám to šlape všem pěti dohromady, to už by byl trochu jiný příběh. A taky bude. Stay tuned!


Alžbětka je miminko za odměnu. Já vím, já vím, neměla jsem to v tomto věku zrovna nejnáročnější ani u jednoho z mých dětí. A pozor - má to zlepšující se tendenci, kdo by to byl řekl! Mít třeba čtvrté dítě a pak páté, tak věřím, že to šesté by pak prostě jen spalo a snad se i samo přebalovalo. :D

Bětunda hodně spí, to je rozhodně základ naší pohody. Usíná buď u kojení anebo prostě sama. Položím ji do kočárku nebo na postel a ona prostě kouká, kouká a najednou spí. Omlouvám se všem těm, co máte za sebou pekelné zkušenosti s náročnějšími miminky, nechci vás štvát. Ale ono to fakt existuje! Jsem přesvědčena, že k tomu rozhodně nijak nepřispívám, je to asi povahou dítěte. A asi i pořadím. Nebo nevím. :)







Když je vzhůru, pláče minimálně, často si jen tak kouká a je všeobecně veselá a spokojená. Trochu ji trápilo bříško, ale tohle období okolo toho třetího měsíce vyloženě citelně polevilo, takže dobrý! Máme za sebou i nějaký první vir - rýma, teplota - a i to zvládla statečně.

Pást se jí ještě moc nechce, nejradši je na zádech. Ale snažím se, snažím, abych si několikrát denně našla čas i pro její pobyt na bříšku. Hodně jsem ji nosila v poloze na tygříka. Jak je hodně drobná, byla to pro mě ideální poloha, abych mohla druhou rukou nějak normálně fungovat s dětmi. Možná jsem jí tímto lehce uškodila, protože na tříměsíční prohlídce mě upozornili na hypertenzi zádových svalů a musím teď nosit hlavně v klubíčku. Tak napravujem. Hlavičku ve svislé poloze ještě ve třech měsících nedrží moc spolehlivě, ale i tak jsou pokroky znát. Ráda kouká na hrazdičku, ale ještě do hraček nebouchá a nesnaží se je trefit ani uchopit.







Hodně brzy (oproti sourozencům, srovnání s Olívkou ZDE) se začala usmívat i smát nahlas. První vědomé úsměvy jsme registrovali snad už na konci prvního měsíce. Vypadá to, že bude celkem společenská a usměvavá. Možná tomu pomáhají i časté interakce se sourozenci, kteří Bětušku prostě zbožňují a krásně a něžně se jí každou chvíli věnují.

Na tříměsíční prohlídce Bětunda měřila 56 cm a vážila 5 020 g. Vtipné je, že jsou to téměř totožné hodnoty, jako u Olívky v šesti týdnech věku. :D No prospívá teda velmi dobře, od porodu už to je + 10 cm a + téměř 2,5 kg. Pořád je tedy na svůj věk lehce drobnější, ale vzhledem k porodním mírám to dohání velmi rychle a hezky. Kojí se často, rychle a efektivně. Nijak vehementně se jídla nedožaduje, dá se od ní i třeba někam na hodinku odskočit a nechat jí chvíli s Nekorektním, dokonce i když je vzhůru. A žádné drama z toho není. Kojení máme opět bez problémové, snad jen první 2 týdny trochu bolest, ale rychle se to srovnalo. Na tohle mám fakt štěstí.







Alžbětka má moc ráda kočárek, na denní spaní ji dávám téměř výhradně do něj, aby byla mobilní po bytě vzhledem k tomu, co podnikáme se staršími dětmi. Jak bylo hodně teplo, často jsem ji spící v kočárku prostě jen vzala a šli jsme s dětmi ven a ona se ani neprobudila. To bylo bezva! Kočárek má ráda i v bdělém stavu, ráda kouká na stromy, tak často sundávám střechu, je v něm klidná a spokojená. Oproti tomu nošení v šátku se nám zatím moc nedaří. Většinou v něm vydrží jen tak 10 minut než začne kňourat, usla mi v něm za celé tři měsíce asi jen 4x. Tak uvidíme později. ♥








Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …