Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ dvouletá


Olívka má dva roky. Teda měla je v srpnu, ale znáte to. :) Pořád je to naše drobná, sebevědomá holčička, která má problém zvládat své emoce a která nemá z ničeho respekt. Pořád leze, kam nemá, pořád hodně padá, ale za poslední čtvrtrok je posun opět značný. No a oproti minulému roku to snad ani nemá smysl porovnávat. Foto postačí. (Pro srovnání s Toníkem dvouleťákem kuk SEM.)


Hrubá a jemná motorika

Olívku už skoro nepoponášíme. Hurá! (Teda aspoň já ne, Nekorektní je v tom benevolentnější.) Už toho celkem hodně ujde sama, ale hodně času v posledním čtvrtroce strávila především na skejtíku u kočárku. Golfky jsme za poslední tři měsíce v podstatě nevytáhli, takže když jezdí, tak právě ve stoje. PUKY teď taky skoro nepoužíváme, tomu Olívka oproti Toníkovi zdaleka tolik neholdovala.

Po schodech už chodí sama. Miluje pobíhání a skákání a lezení a šplhání všude možně. Pořád u ní ještě nepozoruji ani zlomek pudu sebezáchovy, takže často leze fakt vysoko a nebezpečně. A taky padá - boule a odřeniny všeho druhu máme stále na denním pořádku. Miluje prolézačky a skluzavky a vůbec u nich nechce pomáhat. Dostane se zkrátka všude. Jo a moc krásně tancuje! (viz video níže)

Bez zaváhání vkládá tvary a staví vysoké věže. Ráda věci různě seřazuje a přeskládává, pěkně si hraje i s celkem drobnými hračkami jako jsou autíčka nebo Stikeez. Snaží se malovat, ale spíš chce, abych jí něco malovala já. Jí a pije sama, i když jí to ještě hodně padá a bývá po jídle dost špinavá. Taky má sklony si s jídlem hrát a nalívat si třeba pití do talíře, což je strašně k vzteku. :D Sama se obuje (letní boty), zvládne si obléct kalhotky, ale to je asi tak vše. Co se svlékání týče, pořád nic moc, i když se alespoň už dopracovala k tomu, že si bez pomoci sundá kalhoty a kalhotky, když jde čurat. Hurá!









Hry a hraní si

Olívka si pořád hraje moc pěkně sama, rozhodně víc než Toník. I když mám dojem, že když byla trochu mladší, bylo to lepší. Teď hodně u her vyžaduje mou přítomnost. Ale když je dobrá konstelace, obejde se i bez ní. Taky si skvěle hraje s Toníkem. Toník dává podněty, pravidla a rozkazy a Olívka ho hezky poslouchá. Je to super-rozkošné.

Pořád u nás maximálně frčí miminka a kočárky, úplně se v tom vyžívá. Když k narozeninám rozbalila svůj první dárek - miminko, pak už jí celou oslavu bylo vlastně všechno jedno a pořád si už hrála jen s ním. :D Miminka s sebou taky musíme pořád všude tahat a ideálně i kočárek, který pak (nepřekvapivě) většinu času visí zavěšený na našem velkém kočárku. Dále má ráda autíčka, vlaky a koleje, kuchyňku a vaření, vkládačky a kostky, doktorský kufřík. Ale vydrží si hrát snad úplně s čímkoliv třeba s košíkem plným gumiček do vlasů.

Z venkovních aktivit hrají pořád prim houpačky všeho druhu. Ale stejně tak se jí líbí šplhání na různé věže, mostky, kolotoče a skluzavky. Úplně super je, že si vydrží hrát dlouho na písku, to od Toníka moc neznáme. Jo a TOP je samozřejmě taky voda a vše okolo ní, hlavně různé přelívání.

Ráda si čte nebo spíš prohlíží knížky. Hlavně ty, co už dobře zná. Ukazujeme si a hledáme, to má nejradši. Umí hromadu básniček a písniček, včetně anglických (díky, Youtube :D ). Snaží se napodobovat Toníka v počítání a docela jí to jde, do desíti to zvládne. Zato barvy jsou pro ni ještě španělská vesnice. Umí se představit křestním jménem a říct (nebo spíš ukázat), kolik má roků. I když teda je fakt, že lidi jí její jméno většinou nerozumí. Na její "Olivka" většinou říkají "Eliška?" - to je asi daň za neobvyklé jméno.










Komunikace a sociální život

Jazyk je u Olívky TOP dovednost. Na svůj věk mluví opravdu parádně - dlouhé věty, skloňování, těžká slova, všechno. Je teda fakt, že pro cizího je trochu těžší jí rozumět, ale na to má Olívka samozřejmě plný nárok. Ale kdo je na malé děti zvyklý, dokáže si s ní normálně kvalitně popovídat. Momentálně pracujeme hlavně na komunikaci potřeb, když je zrovna v nějaké nepohodě, protože v tom případě jaksi zapomene mluvit (neřekne ani jednoduché "Chci to podat.") a začne prostě jen mrčet a ukazovat. Určitě to souvisí s jejím celkem dost emočním založením, tak uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.

Společnost jiných dětí a lidí má ráda, i když se někdy potřebuje nejprve trochu rozkoukat. Bez problémů si s kýmkoliv hraje, přitom nejvíc preferuje společnost trochu mladších dětí, než je ona sama. O ty se pak pěkně "stará". Dále má ráda děti cca v Toníkově věku, to dává i celkem smysl. A miluje miminka. Jediný problém je to, že je hodně fixovaná na to, aby ji nikdo nebral "její" věci a kolem toho bývá dost konfliktů. Někdy si říkám, že je už takto dopředu možná nastartovaná díky tomu, že má toho staršího a silnějšího bráchu, a tak si to "své" musí víc bránit. No jsem velmi zvědavá na další měsíce, kdy se Bětuška už taky naučí brát její věci, jak to celé bude probíhat. :)

Na cizí dospělé reaguje různě, někdy si s nimi v klidu povídá, jindy bečí "máma" a schovává se. Celkem hodně u ní (ve všem) záleží na náladě, ve které se zrovna nachází. S Toníkem si někdy hrajou a jindy se neustále o něco přetahujou. Je to někdy pěkně na palici. Bětušku zbožňuje a je k ní velmi něžná, i když ji někdy samou láskou trochu zalehne. Radši jsme ve střehu. :)









Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Olívka dvouletá měřila 83 cm vážila asi 11,8 kg. Za tři měsíce tedy vyrostla o 4 cm a trochu se vytáhla, i tak je ale na svůj věk celkem malinká. Váhově k výšce je kolem 70. percentilu. Má pořád 16 zubů, všechny zuby krásně vyrostly, po druhých stoličkách zatím ale ani vidu ani slechu. V červnu měli oba s Toníkem angínu, takže pro oba první antibiotika, jinak byla zdravá. I rýmy se nám vyhýbaly, asi že bylo teplé léto. Největší událost toho posledního čtvrtroku ale určitě bylo narození sestřičky a to, že se z Olívky oficiálně stalo prostřední dítě. :)

V noci Olívka spí zhruba od 9 do 7. Někdy spí celou noc, ale častěji se spíš jednou vzbudí. Bývá to s pláčem, ale hned po opětovném uložení zase rychle usne. Někdy ji teda u toho bereme na výlet na záchod. K ukládání jí stačí "pouhá" naše přítomnost v místnosti, takže tady taky od minula trochu posun. A celkově z počátku náročnější noci po narození Bětušky se už teď celkem srovnaly. Odpoledne už spí v posteli, vetšinou tak od půl jedné či jedné cca 2 hodiny. S Toníkem se v tom překrývají, takže ideální stav.

V jídle je vybíravější než Toník, ale jí obecně celkem pěkně. Preferuje maso a sýry. S čerstvou zeleninou mívá pořád trochu problém, ale zlepšuje se to. Pije hodně hlavně večer, to ale ústilo v různé noční nehody, takže to teď musíme trochu krotit. :)

S tím taky souvisí Olívčino odplenkování. Plínku už nedáváme vůbec, ale na rozdíl od Toníka v jejím věku se jí ještě sem tam stávají nehody. Někdy v noci a už méně často venku. Venku si často taky trvá na tom, že bude někde na travičce čurat úplně sama, tak z toho vždycky trnu, ale dobrý. Nicméně není to tak jednoduché jako s klukama, to vám teda povím. :) Jsem zvědavá na chladnější počasí, jak to všechno bude zvládat.

Tak to by o té naší tvrdohlavé vztekající se sladké opatrující samostatné už-ne-mimi holčičce bylo asi tak vše. Těšíme se na další dobrodružství.










Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …