Přeskočit na hlavní obsah

Toník ~ tří-a-půl-letý


Půl roku uteklo jako voda a Toník měl v září už tři a půl. Strašně rád to každému na potkání říká - "Mám už tři a půl!" Na věk se taky s oblibou ptá všech možných dětí okolo a pravidelně mi hlásí, kolik roků má kdo ve školce. Školka je zároveň nejvýraznější novinkou v našem životě a musím zaklepat, zatím v ní jde vše jako po másle. Srovnatelnou novinkou je taky samozřejmě to, že Toníkovi v tomto půlroce přibyla druhá sestřička. I to zvládl obdivuhodně. ♥

 Po půl roce proto přichází na řadu další souhrn nejvýraznějších rysů Toníkovy povahy, shrnutí jeho aktuálního životního stylu a dovedností. Koho by zajímalo srovnání s obdobím před půl rokem, může směle nakouknout TU). A přidávám taky gif Toníka přesně před rokem pro rychlé vizuální srovnání. :)


Toník má dva a půl

Toník rád závodí a ještě radši vyhrává

"Zkus mě chytit!" "Já budu první!" "Já vyhraju!" "Ble, ble, opečený nudle!" Takovéto věty a jejich variace jsou to, co u nás v posledních týdnech zní snad úplně nejčastěji. Toník strašně rád závodí. A nutno říct, že nejen v běhu, i když ten tedy vážně vede. Závodí i v tom, kdo bude mít dřív umyté ruce, kdo bude rychleji převlečený do pyžama, kdo dřív dojí, atd. atp. Miluje srovnávání, soutěžení, ...

... ovšem pouze do doby než prohraje. Prohrávat neumí. Když ho před cílem předběhneme, sesune se rovnou k zemi a usedavě pláče. Ta emoce z prohry ho úplně pohltí. Podobné je to, když prohraje třeba v pexesu. Já teda nejsem moc velký fanda toho, nechávat děti neustále vyhrávat, připadá mi to takové falešné. Takže se snažím k tomuto přistupovat obezřetně a "prohry" dávkovat postupně. Musí se s tím naučit žít. :)

Naopak miluje cokoliv, co zavání chválou. Níže píšu třeba o tom, jak parádně uklízí. Mám silný dojem, že to dělá pro pochvalu. Hmmm... zajímalo by mě, po kom tuhle soutěživost a touhu po excelenci a po chválení má. :D ehm ehm. Někdo nápad?


Toník miluje superhrdiny

Superhrdinové jsou u nás zhruba od léta naprostým středobodem všeho. Začalo to super-pláštěm a seper-maskou v naší oblíbené dětské kavárně. Pokračovalo to ušitím vlastního super-pláště, dále miliardou nejrůznějších superhrdinských videí na Youtube, tiskem asi 80 obrázků superhrdinů, které si prohlíží před spaním (díky, babi), a aktuálně nejvíc frčí jakékoliv oblečení s motivy superhrdinů. Momentálně nosí stále dokola už jen asi dvě trika, dvě pyžama a jednu mikinu, protože nic jiného se superhrdinama nemá. :D

Pozná a vyjmenuje i s jejich superschopnostmi asi 20 Marvel a DC hrdinů, možná i víc. Musela jsem mu slíbit, že bude mít na jaře oslavu s tématem superhrdinů. No a taky Ježíšek to bude letos mít celkem ulehčené v tomto. :) Zkrátka fenomén.


Toník si nerad hraje sám

Hraní si s pískem nebo stavebnicí? Prohlížení knížek a obrázků? Malování? Na nic z toho Toníka zrovna moc neužije. Opačně je to pouze v případě, že to někdo dělá s ním, to pak jo! I běhání tam a zpět je (minimálně) ve dvou lepší zábava. Je to tvor společenský, miluje pozornost a zájem okolí. Miluje spolupráci. Zkrátka ke hraní účast kamarádů, sester nebo rodičů nutná.

(Ufff, že s tímto sklonem není jedináček!)



Toník sokol

Toník začal taky chodit do Sokola do cvičení pro děti. Jeho skupina jsou Opičky, tedy děti narozené v roce 2015, a cvičí tam bez přítomnosti rodičů. Moc ráda bych s ním chodila na cvíčo, kde se cvičí i s rodiči, i takové v nabídce Sokol má, bohužel dvě další malé děti a nepravidelně pracující Nekorektní nejsou moc ideálním výchozím stavem, tak jsme to prubli takto. A je to super.

Toník chodí cvičit rád, naučil se tam už hrozně moc věcí. Umí třeba už udělat parádní kotoul. Vyřádí se tam. I doma mu už musíme tvořit různé opičí dráhy a je to prostě fajn. Jsem ráda, že se někde může po pohybové stránce všestranně rozvíjet. Jsem velký fanda pohybové průpravy a taky gymnastiky. Sama jsem jako dítě osm let chodila do tanečního oboru ZUŠ a myslím, že bych snad ještě zvládla obstojnou hvězdu a po nějakém tom rozcvičení i trochu škaredou šňůru či rozštěp. ♥



Toník stále miluje oblékání a převlékání

Toník zbožňuje strojení se a převlékání. Masky a převleky (nejen) superhrdinů jsou jasná věc, ale i standardní oblečení dost prožívá. Hodně si vybírá, co si ten den obleče, a rád se za den převlékne i několikrát. Když nám přijde balík z online sekáče, chce si každý jeden kousek pečlivě zkusit a podívat se do zrcadla. (Na rozdíl od Olívky, kterou něco takového absolutně nezajímá. :D ) 




Toník má strašně moc energie (a taky síly)

To asi v tomto věku není nic nestandardního, ale vždycky mě překvapí, kolik má energie a jakou už má sílu. Někdy se mi zdá, že je snad nezdolný. Je schopen běžet pro radost třeba i 400 m do kopce a já ho sotva stíhám. Pořád chce něco fyzicky dělat a taky si oblíbil "bojování". To chce vždy navečer před spaním ideálně s Nekorektním - různé pobíhají, naznačují chvaty a prostě si hrajou na souboj. Já už se toho moc neúčastním, protože mě z toho zvedání a prudkých pohybů dost bolí záda. (Ahoj, stáří!)



Toník se pěkně vytáhnul

Za posledního půl roku vyrostl nějakých sedm centimetrů, což není málo. Nyní je výškou přesně na 50. percentilu vzhledem ke svému věku. Velká novinka, celý jeho dosavadní život byl spíše menší. No a taky vizuálně se dost proměnil. Už žádné oplácané batole, ale kluk jak buk je to.




Toník dvojnásobný velký brácha

To je samozřejmě spolu se školkou největší změna posledního půl roku. Toník to zvládl naprosto skvěle, nové miminko přijal bez mrknutí oka. Krásně se o holky stará. S Olívkou se samozřejmě někdy i dost dohadují, ale už taky pěkně spolupracují a hrají si. Bětušku Toník pořád rozesmívá, podává jí hračky, umí ji pěkně zabavit, když trochu poplakává a já zrovna nemůžu. Fakt je to plnohodnotný pomocník už v tomto věku. Taky jsem si všimla, že nejspíš díky tomu moc hezky reaguje i na cizí miminka. A někdy se "pěkně stará" i o ně. Je to radost pohledět!




Toník uklízí

Jasně, že se mu někdy nechce. Ale obecně a ve srovnání s jinými dětmi jeho věku - Toník po sobě uklízí. Často mu to vůbec nemusíme říkat. Ukládá věci na místo, někdy klidně sám uklidí úplně celý pokoj - to aby mě potěšil a abych ho pak chválila. To je fakt jeho. (I když trochu s otazníkem, zda je to dobrý vzorec..)

Taky se mi zdá, že mu začíná záležet na tom, co kam patří, a že se mu nelíbí, když je někde něco, co tam nepatří. Krkolomná věta, já vím. Ale je to přesně tak. Že by nám rostl malý neat freak? Puntíčkář? Lehké OCD sklony po tatínkovi? :D



Toník chce pozornost. Pořád.

Pozornost je pro Toníčka obdobou stravy. Když jí má dost, úplně kvete, když jí nemá dost, hlasitě se jí dožaduje. Strašně rád si soustředěně o něčem s někým povídá, strašně rád předvádí, co umí.

"Mami, podívej, jak udělám velký skok."


Toník rád cestuje

Toník rád objevuje nová a nová místa. Oznámení, že se dnes vydáme někam, kde jsme ještě nikdy nebyli, je pro něj důvod k velké radosti a těšení. Naopak po oznámení, že půjdeme třeba ze školky rovnou domů, následuje většinou velká nespokojenost a pláč. Rád objevuje nová místa, rád spí jinde, než doma. Rád jezdí k babičkám a vůbec mu nevadí, když ho tam na pár dní necháme. Rád si taky o tom, kde jsme byli, následně povídá a vzpomíná. Zrovna nedávno mi říkal, že zase musíme jet někam do penzionu. :D Je to zkrátka cestovatelská duše.


Toník miluje "povídání" a má stále enormního pamatováka

Toník si chce o všem znovu a znovu povídat, má strašně rád, když mu něco vyprávím nebo vysvětluju - jak je to s Vánoci, jak se střídají roční období, proč zamrzají kaluže, o různých povoláních, kde se bere maso apod. Strašně mě ta jeho zvídavost baví, jsou to opravdu krásné chvilky.

K tomu si všechno pamatuje. Vypadá to, že bude mít takovou tu "studijní" paměť. Asi po mamince. Pořád mi přeříkává nové a nové básničky, co se naučil ve školce. Říká mi, jak se tam jmenují ostatní děti příjmením, počítá s malou dopomocí až do sta a taky pochytává hodně anglických slovíček.  Na angličtinu pro děti chodíme a už zvládne počítat do deseti, umí tak 10 barev, 6 zvířátek, základní rodinu, pár částí těla, umí pozdravit, rozloučit se a pak tak 5 sloves a 7 přídavných jmen ve stylu "big, sleepy, angry, happy" apod. Dělá mi velkou radost.




Toník má rád puzzle, pexeso a domino

Toník si aktuálě nejraději hraje na superhrdinu, co někoho zahraňuje nebo s někým bojuje. Z hraček jako takových ale nejvíc frčí puzzle, pexeso a domino. Opět se tu asi trochu ukazuje jeho preference her společenských a touha vítězit. (Jo i u puzzlí musím sedět s ním a koukat, jak mu jde, nebo minimálně se přijít podívat na výsledek, hahaha.)


Toníkovi dělají problém "šykavky"

Poznat to u vlastních dětí je celkem náročné, ale zdá se mi, že Toník mluví celkem srozumitelně. (Ostatním dětem v jeho věku většinou rozumím méně, ale tak to je mateřské zkreslení, že ano.) Nicméně, co zatím vůbec nezvládlá, tak to je kromě hypernáročného "ř", taky "š", "ž" a "č". Už to začínáme formou hry trochu trénovat. Zopakuje to po mně docela hezky, ale jakmile mluví a mluví, vůbec na to nemyslí a stále říká "s", "z" a "c". Tak uvidíme, čím se tady budu moct "pochlubit" za půl roku.




Toník je školkový materiál...

Toník asi bude rozdávat radost všem učitelkám a zastáncům tradičního vzdělávacího systému. Furt na to myslím. :D Má totiž ZÁROVEŇ dvě důležité vlastnosti, které se možná ještě více než jemu samému budou hodit lidem okolo něj. Je celkem samostatný a zároveň celkem poslušný. Tzn. když se ve školce řekne, že bude oběd, Toník si jde umýt ruce a jde ke stolu. Když se řekne, že se půjde ven, Toník si běží obout boty jako jeden z prvních. Myslím, že mu to aktuálně hodně věcí usnadňuje no. Takový konformista, trochu po mamince. Uvidíme, co s tím dál.




... ale umí taky vzdorovat

Nějaký ten vzor a boj za sebe sama u něj samozřejmě pozorujeme taky. Rozhodně ale není nijak tvrdohlavý a opravdu hodně věcí se nám s ním daří řešit domluvou a kompromisem. Začíná se to učit už i sám, když se snaží se na něčem domlouvat s Olívkou. I když tam mu teda pořád dělá dost problém, že se nejdřív nechá zaplavit emocemi. Pracujeme na tom!




Toník je na sladké

Toník. Miluje. Sladké. A to nejen pochutiny, ale i obecně sladká jídla. U babičky si pochutnává na ovocných knedlících. Ve školce miluje šišky s mákem a já jsem nedávno sklidila velký úspěch se žemlovkou. My doma sladká (hlavní) jídla skoro vůbec nevaříme, tak je to pro nás takové překvapení. :) Krom sladkého jsou pak na druhém místě asi těstoviny. Ale jinak vybíravý není, jí vlastně vše, i hodně čerstvé zeleniny, tak v tomto to s ním je fakt nenáročné.




Toník je neučesatelný


Toníkovi vlasy nechápu. :D Vůbec nevím, po kom je má, ale jsou strašně husté a tuhé. Vůbec nejdou učesat a strašně rychle rostou. Takže většinu času vypadá jako variace na fotku níže. Vůbec se mi nechce to každé ráno řešit, takže musíme udržovat krátké, když s nimi chceme mít méně práce. :D Někdo nějaký tip, co s tím?



Toník a jeho stále ještě zdlouhavé usínání (i když pokroky jsou)

Toník teď v tomto věku celkem dobře spí, budí se málokdy a když jo, tak spíš nad ránem. To si většinou zaleze k nám. Ale usínání je pořád téma. Večer mu pořád hrozně dlouho trvá, než zabere, a po obědě se mi někdy stane, že ho neuložím vůbec. Od zhasnutí do jeho usnutí to stále trvá tak 20 minut plus. A pořád u toho vyžaduje naši přítomnost v místnosti, i když už i několikrát usnul úplně sám.

Vypozorovala jsem, že znatelně lépe (a dříve) usíná, když po o spát ten den nejde. Takže dost zvažuji, že třeba o víkendu, kdy jsme doma, ho už po obědě dávat spát nebudu. Ale zase když spí Olívka, fakt by se mi hodilo, aby on spal taky a já měla chvilku "oddych" jen s miminkem. No budu zvažovat, co za co vlastně stojí. :)




Toník v číslech

Toníkovy dva hlavní fyzické údaje ve třech a půl letech: výška 101 cm a váha 16,4 kg. Což znamená, že poprvé ve svém životě má co se výšky týče průměrnou hodnotu pro svůj věk. Váha je přitom jen lehce nad průměrem k výšce. To jsou teda změny! :D


Tak to je náš Toníček ve věku tří a půl let. Čtyři roky klepou na dveře, kolem těch Vánoc to vždycky rychle uteče - komu ne? A pak už jen naplánovat super superhrdinskou oslavu (jakou jinou, že). A bude čas na další report.

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …