Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ dvou-a-čtvrt-letá


Olívka měla v listopadu už dva a čtvrt. A všechno je zase o něco kouzelnější. Uplakaná a umrčená je čím dál tím míň, naopak si teď velmi libuje v humoru všeho druhu a v různých hrách. Dokonce i úplně samostatných! Taky moc ráda kreslí a tancuje. Pořád ještě nemá zrovna rozvinutý pud sebezáchovy a pořád ještě mívá plno boulí. To zůstává. :) Přidávám tradičně foto staré přesně rok a k tomu i odkaz pro srovnání s Toníkem v tomto věku (kuk SEM.)


Hrubá a jemná motorika

Olívka chodí, běhá, skáče, tancuje. Venku se nejčastěji pohybuje po svých, ale na delší přesuny si téměř vždy stoupne na skejtík od kočárku. Když skejtík je, Olívka prostě jede. Jelikož byl poslední čtvrtrok uspěchanější, než jsme byli zvyklí, zatím to tak nechávám, protože samotné mi dost často vyhovuje, že díky tomu můžeme jít rychle a efektivně. Na PUKY venku nejezdí, golfky, Kibi či Kawallo jsme za poslední 3 měsíce vytáhli jen párkrát, spíše nárazově.

Má ráda prolézačky všeho druhu, nejraději šplhá do výšek, a to i hodně vysoko, kam si třeba Toník vůbec netroufne. Na hřišti je dost samostatná jednotka - Toník v jejím věku vyžadoval celkem hodně interakcí, ale Olívka se zabaví sama. Teda asistenci vyžaduje vlastně jen u houpání na houpačce, těchto případů ale naštěstí za posledního čtvrt roku dost ubylo, uf! Velmi si oblibuje chození po rantlech všeho druhu a vždycky si u toho vyžaduje držet za ruku, i když by to zvládla sama, má to prostě takto ráda. 

V září jsem začala s Olívkou chodit na cvičení do Sokola a je to fakt super, hodně jí to žene dopředu. Možná i proto, že chodíme s cca o půl roku staršími dětmi, protože námi vybraná skupina už byla obsazená. Olívka tedy už zvládne kotrmelec dopředu, různé přískoky a cviky a začíná se učit kotrmelec dozadu. Olívka taky miluje tancování, což od Toníka taky moc neznám. Často, když slyší hudbu, hned se začne vlnit a jede, je to super-rozkošné.

Vkládá tvary, staví vysoké věže, furt něco seřazuje a přeskládává. Za poslední tři měsíce si hrozně moc oblíbila kreslení. Vždy, když přijdeme k Toníkovi do školky, zasedne ke stolečku na vstupní chodbě, vezme si malé lepicí papírky a propisku a kreslí si obrázky. Téměř vždy pak říká, že nakreslila ducha. Méně často třeba sněhuláka nebo nějakou osobu. Kreslí pěkně, snaží se o hlavy a nikdy nezapomene na oči. 

Jí a pije samostatně, ale často něco rozlívá, někdy si s jídlem hraje (to nesnáším!) a taky často mrčí, že chce krmit. Tady už začínám být trochu přísná, protože to sama umí a prostě - Ain't nobody got time for that! :D Nicméně se zaváděním příkrmů Bětce asi trochu počítám, že když uvidí krmení, bude chtít taky. Začíná se svlékat sama (hurá, to to trvalo!), ale s oblékáním pořád žádná sláva. Věčně má problém i s pouhým nasazením kalhotek a kalhot zpátky nahoru po čurání. Zvládá si celkem v pohodě obout boty, nasadit čepici a obléct sukni, to je ale asi tak vše.









Hry a hraní si

Olívka si hraje hodně, hraje si krásně a hraje si často sama. Někdy úplně žasnu nad tím, jak se do nějaké hry dokáže položit do toho "flow" až přestane vnímat okolí. Hodně si vyhraje s pískem i vodou, ráda přelívá a přesypává, hraje si, že vaří. Maximálně u nás pořád frčí miminka a kočárky, taky fonendoskop (přinese Ježíšek!), vlaky a autíčka, různé kostky, stavebnice a vkladačky. Taky celkem oblibuje plyšáky, určitě mnohem víc, než kdy Toník.

Strašně se mi ale líbí, že si klidně půl hodiny hraje třeba s gumičkama do vlasů, s dvojicí mincí, s jelením lojem, s prázdnými kosmetickými taštičkami, v podstatě s čímkoliv, co ji nějak zaujme. Ráda taky schovává věci po bytě, takže to takhle otevřu kuchyňskou skříňku s miskama - a tam tygr.

Ráda si hraje s někým, Toníčka při hrách hodně poslouchá a společně pobíhají a na něco si hrají, často na superhrdiny. Ráda při hrách interaguje taky s jinými dětmi, s kamarády, se mnou. A ještě radši si od dětí na hřišti půjčuje na hraní jejich hračky. :) 

Ráda si prohlíží knížky. Ale ne sama, k tomuhle potřebuje dospělého. Na rozdíl od Toníka ale není moc trpělivá, chce si sama vybírat, o čem se bude povídat a jak moc, neumí ještě příliš "poslouchat" a příběhy/vyprávění ji ještě tolik nezajímá. Umí spoustu básniček a písniček, včetně několika anglických, počítá česky i anglicky do deseti, barvy pořád ještě vůbec nezvládá. Z pohádek vede Prasátko Peppa. Jo a taky se hrozně ráda fotí na mobilu s efekty. :D









Komunikace a sociální život

Olívka mluví ráda a hodně a taky dost pokročile. Řešit se s ní dá v podstatě cokoliv, dokonce se opravdu hodně zlepšila v komunikaci potřeb. Tam by jí mohl závidět snad i leckterý dospělý. Umí si říct, když je unavená, když je smutná, když potřebuje pomazlit. Tady je za poslední tři měsíce posun přímo raketový. Jinak je pořád hodně emočně založená, ale už to pro nás v podstatě přestává být "problém". Naopak. Je to dost osvěžující. :)

Olívka má ráda společnost, užívá si přítomnost známých i neznámých dětí, ráda se seznamuje. Někdy v kolektivu zahajuje různé boje o věci a přetahování, ale podle mě je to zcela v normě pro její věk. Vždycky se strašně těší na všechny návštěvy a kamarády. Umí se pěkně starat o mladší děti a celkem vyjde i se staršíma. Má ráda humor a v různých vtipech a srandičkách dost drží krok s Toníkem.

S Toníkem si vůbec celkově hrajou úplně parádně a už se hodně snaží o hru i s Bětuškou (oba). Myslím, že Olívka bude celkem společenská. Jde na ní ale taky někdy vidět, že je ráda sama. Dny, kdy jsme spolu doma bez Toníka (ve školce), si vyloženě užívá. A naštěstí má taky schopnost se i sama před ostatními nějak "zavřít" a ponořit se do svých her, což je vážně super!









Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Olívka ve 27 měsících měřila 85,5 cm vážila asi 12,5 kg. Zase se tedy trochu vytáhla, ale je pořád malinká, je to takový trochu lehči Toník ve dvou letech. :) Percentilově je to asi 20. výškově a 60. váha k výšce. Během posledního čtvrt roku se jí taky prořezaly dvě spodní pětky a ty horní už o sobě taky dávají trochu vědět. Bolest trochu byla, ale už to proběhlo relativně v klidu. Hned po svých 2. narozeninách byla taky během jednoho týdne 2x na pohotovosti v nemocnici, a to proto, že si strčila nejdřív kamínek hluboko do ucha a potom do nosu. :D Celá Olívka no.

V noci spí zhruba od 9 do 7 a už se skoro nebudí. Hurááááá! Ukládání je s ní taky relativně neproblematické, býváme s ní v místnosti, ale to asi spíš kvůli Toníkovi, který to vyžaduje víc. Po obědě spává tak 2 hodinky asi od jedné hodiny, což je dost ideální. Pak máme vždy co dělat, abychom stihly sváču a vše potřebné, vypravit a valit pro Toníka do školky.

V jídle je trochu vybíravá, úplně nejradši má sýry, maso a ovoce. K zelenině (hlavně čerstvé) ji musíme pořád hodně přemlouvat a většinou ji nesní. Ale nepolevuji a na talíř např. k pečivu dávám vždy. Snad to k něčemu bude..

Na záchod/nočník chodí relativně samostatně. Až na to, že si neumí pořádně zpět nasadit kalhotky a tepláčky. Pořád ještě! A taky sem tam nedoběhne nebo má i trochu nehodu, taky v noci někdy. Už fakt přemýšlím, čím to může být, ale asi na to má ještě celkem nárok. To Toník nás asi dost rozmazlil v tomto. :)

Olívko dvou-a-čtvrt-letá, jsi boží!









Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …