Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ dvou-a-půl-letá


Olívka měla v únoru dva a půl roku. Roste a mění se před očima. Všeobecná uplakanost a umrčenost výrazně ustoupily do pozadí a začíná převažovat její dobrodružný a bezproblémový duch. Emoce sice ještě pořád prožívá celkem silně, už je ale dokáže trochu ovládat a bleskurychle se s nimi dokáže vypořádat. Závidět by mohl i leckterý dospělý! Stále ale platí, že se do všeho vrhá po hlavě a je u ní taky poznat, že pro ní je to nejdůležitější vždycky to "teď a tady". Žije zkrátka okamžikem a je to fakt nádhera u toho být.

Přidávám tradičně foto staré přesně rok a také odkaz pro srovnání s třicetiměsíčním Toníkem. (Kuk SEM.)


Hrubá a jemná motorika

Olívka je motoricky hodně obratná. Běhá, skáče, šplhá, stojí na jedné noze, dělá kotrmelce. Ve všem se snaží napodobit Toníka a všechno, co dokáže on, chce umět taky. Cvičit chodíme do Sokola, Olívka to miluje, těší se vždycky celý týden. Paní trenérka navíc Olívku dost chválí - je ohebná, celkem silná a hlavně se ničeho nebojí. :D Když třeba někam nedosáhne a já jí to zrovna nemůžu podat, prostě si poradí. Přisune si židli a podá si to sama. Je pohotová a myslím, že má takovou tu "fyzickou inteligenci". Taky hodně ráda tancuje a je na ní prostě všeobecně vidět, že jí pohyb dělá radost. Pořád se stává, že sem tam odněkud spadne, ale je to spíš tím, že neodhadne své možnosti, než nějakou nešikovností.

Venku se nejčastěji pohybuje po svých nebo na skejtu. To hlavně, když někam spěcháme (což je v poslední době často), přiznám se, že to i celkem prosazuji já kolikrát. Kdyby bylo na ní, jela by nejraději na koloběžce nebo odrážedle, na to ale v každodenním shonu bohužel moc prostoru nemáme... (Hlavně proto, že bych s sebou např. pro Toníka do školky musela tahat ještě odrážedlo druhé, protože jinak by bylo zle. :D ) No a v kočárku jsem ji nevezla už ani nepamatuju.

Pořád něco přeskládává, plní zavazadla, přemisťuje. Zvládne si postavit cokoliv z velkých kostek, co do sebe zapadají. Třeba i robota. :D Pěkně si maluje a v kreslení je na podobné úrovni jako Toník. Zvládne myslet i na důležité detaily jako oči apod. Ráda se v něčem patlá a vůbec cokoliv spojené se zkoušením něčeho "na vlastní kůži" je přesně činnost pro ni.

 Už spolehlivě jí a pije samostatně, sice to není ještě úplně "čisté", ale alespoň si konečně přestala říkat o krmení. Už se umí sama vysvléct i obléct, jen jí to hrozně trvá a sem tam potřebuje s něčím pomoct - jak co patří, podat rukáv, samozřejmě zapínání, atd. Velký posun za poslední čtvrtrok! Velká pomoc pro mě!









Hry a hraní si

Olívka je na hraní si expert. Hraje si kdekoliv, klidně sama, ponořená do hry. Hraje si s kýmkoliv a myslím, že pro ostatní děti je fakt super spoluhráčka, poslouchá pokyny, má ze hry radost, nedělá naschvály. Do svých vlastních samostatných her se dokáže plně ponořit a hraje si dlouho. To je fakt super a ve srovnání s Toníčkem je to pro rodiče fakt za odměnu. :)

Nejraději si hraje s miminkama a s různýma plyšákama, nacpe si je do kočárku, vozí je po bytě tam a zpátky, někde je vyskládá a pak znovu. Taky má moc ráda kuchyňku, kostky a stavebnice, ale vystačí si úplně s čímkoliv. Klidně s gumičkama do vlasů nebo s penízkama, s náramkama a podobně. Ráda schovává věci po bytě a má vždy hroznou radost, když po pár dnech někde něco schovaného objeví. Strašně ráda s sebou taky tahá hračky ven a než se vypravíme, vždy s sebou musí něco mít. (Kolikrát už někde pak hračku zapomněla, radši ani nepočítám...) Má ráda písek a odrážedla a někde v herničce je pak zcela samostatná jednotka.

S Toníkem si hrajou už úplně plnohodnotně a klidně i dlouho, když na to přijde. Ráda se zapojuje do her jiných dětí a vůbec se neostýchá. Kdyby k nám nepřibyla Bětka, nejspíš bychom teď jako rodiče už opravdu plně sklízeli výhody dětí brzy po sobě, v tomto ohledu.  Ráda mi také doma s něčím pomáhá a nesmím zapomenout na její obrovskou lásku ke rtěnkám. :D

Knížky a prohlížení ji v tomto období příliš nezajímaly. Moc dlouho neposedí a ráda si prostě vybírá zábavu sama. Umí spoustu básniček a písniček a ráda je předvádí. Už se konečně dobře vyzná i v barvách. Počítá do do dvaceti česky, do deseti anglicky a k tomu umí asi 20 dalších anglických slovíček. Z pohádek u ní teď frčí: Tlapková patrola, Pyžamasky, Shimmer a Shine, Plamínek a čtyřkoláci. Ráda kouká na fotky na PC/mobilu. Ráda se fotí, ale zásadně jen přední kamerou. :D









Komunikace a sociální život

Olívka mluví dobře a hodně. Někdy je to až k zbláznění. :) Drmolí v podstatě pořád, i když si s něčím sama hraje. Slovní zásobu i zacházení s jazykem má velmi dobré, jen ji někdy není úplně dobře rozumět - s tím má problém hlavně ten, kdo ji nezná. Má parádní smysl pro humor.

Ráda si povídá i s neznámými lidmi, ráda se seznamuje. Vždycky se strašně těší na všechny návštěvy a kamarády, má ráda miminka a snaží se je taky zapojovat do her (nejen Bětušku, ale tu samozřejmě nejvíc). Vůbec nemá žádný respekt ze starších dětí a ráda si hraje s dětmi, které jsou tak o 1-3 roky starší. Je ráda, když může být někde s Toníkem, když ten někam odjede (třeba k babičce), pořád o něm mluví. Obecně se často ptá, kde kdo je. Klidně třikrát denně se ujišťuje, kde je táta nebo kde je Toník, i když už to dávno ví. Je zkrátka zaměřená na vztahy, je to celkem patrné.

Vše, co potřebuje, si sama vyřídí a domluví. Nedávno si v restauraci úplně sama bez mého vědomí, objednala hranolky, to bylo vtipné. :D Má podle mě takovou tu bezprostřední povahu, která jí umožňuje si užívat situace jak sociální, tak i o samotě. Netrpí moc ostychem ani moc neřeší, co se od ní zrovna očekává. Něco mi říká, že tato "povaha" je dobrý základ pro Olívčino budoucí osobní životní štěstí. Snad se nepletu. :)









Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Olívka ve dvou a půl letech měřila 86,5 cm a vážila asi 12,5 kg, rozměrově se tedy skoro nezměnila za ten poslední čtvrtrok. Pořád je výrazně malá, lidé si obvykle myslí, že je mnohem mladší (a pak se jen diví, až spustí vyřídilku :D ). Už má všechny zuby! Hurá, i poslední dvě horní pětky jsou konečně venku. Nemocná skoro nebyla, jen nějaké běžné rýmové záležitosti. Dokonce se vyhnula spále, kterou v lednu měli Toník s Bětuškou. Na to, že byla zima, docela dost úspěch!

V noci usíná někdy po deváté, někdy i později, ale to je hlavně "díky" Toníkovi, sama by šla spát asi o něco dřív. Vstává kolem sedmé ráno. Už se vůbec nebudí. Konečně! A pozor, teď se podržte - děti nám konečně usínají zcela sami v pokoji. Fakt! Dočkali jsme se. Nutno tedy říct, že Olívka už by toho byla schopná asi i dřív, ale teď už to konečně zvládá i Toník, tak máme večery o dost klidnější. Stalo se to snad ze dne na den, takže vy, co s tímto taky trochu bojujete a pochybujete, nebojte, dočkáte se taky. :D Po obědě spává tak 2 hodinky asi od jedné, což je dost ideální i pro vyzvedávání Toníka ve školce. A i po obědě usíná sama.

V jídle je stále vybíravá. Kdybyste se jí zeptali na její oblíbené jídlo, nejspíš by vám odpověděla, že je to "klobáska". :D Maso, ryby, sýry, nudličky, jogurt, bramborová kaše - to frčí asi nejvíc. Nevadí jí ani, když je něco lehoučce pikantní (narozdíl od Toníka). Konečně začala brát na milost i čerstvou zeleninu, kterou skoro nejedla (vařenou zvládne v pohodě), i když teda podle nějakého záhadného klíče. Někdy sní okurku, někdy zas papriku. Rajče nikdy. Nevím. :D

Na záchod už chodí spolehlivě, nočník už nepoužila ani nepamatuju a nehody už taky nemívá. Ani ty noční, které nás trochu trápily. Zdá se, že v této oblasti už taky máme "vyhráno".

Jinak teď hodně načítám Teorii typů (a velmi doporučuji!) a Olívku jsem si dle knihy zhodnotila na typ ESFP. Tak to je taková novinka a dost tím teď žiju. :D Určitě na téma Teorie typů chystám samostatný článek. (Já vím, haha, někdy, až se k tomu dostanu.) Kdyby někoho zajímal Olívčin typ, najdete ho tady. I když teda v knize je to popsáno mnohem podrobněji a lépe a hlavně se zaměřením na děti. Orientační test svého typu můžete zkusit vyplnit tady. A dejte mi třeba vědět do komentářů, jak jste s výsledkem spokojeni. Sedí? :)

Tak Olívko dvou-a-půl-letá, těším se na další čtvrt rok s tebou!










Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …