Přeskočit na hlavní obsah

testujeme ~ sportovní kočárek Street od Petite&Mars

Už půl roku u nás bydlí kočárek Street od Petite&Mars. Měli jsme díky tomu opravdu hodně času (a tři roční období!) na to, ho řádně otestovat ve všech možných situacích. V našem případě hlavně v těch, které můžou potkat rodiny s více malými dětmi. Pointu prozradím hned ze startu - obstál parádně.


Veškeré specifikace kočárku včetně mnoha oficiálních fotek můžete najít na webu Petite&Mars. Já se v této recenzí zaměřím hlavně na ty oblasti, o které nám šlo nejvíc.

Proč Street?

Náš původní kočárek z trojkombinace nám posloužil více než dobře. Odvozil nám Toníka v hluboké korbě i ve sportovní, odvozil nám Olívku v hluboké korbě i ve sportovní (i s Toníkem věčně na skejtu). To byl ale taky konec sportovní korby - zničilo se nám u ní totiž polohování. Pravdivé fórky o tom, jak jsem v něm Olívku vozila s polohovaním řešeném po MacGyverovsku provázkem, kterým jsem korbu zvedala a uzlíkem vždy zajišťovala, si klidně nechte od cesty. :D (Ale je to tak.)

Další dvoj/trojkombinaci jsem kupovat nechtěla a proč taky, když hluboká korba byla úplně ok. Takže po tom, co nám ještě posloužila prvních Bětuščiných 7 měsíců, korba i s podvozkem dnes ještě vozí jedno další mimčo. Takže to prostě chtělo nový sporťák. Po dvou odkočárkovaných dětech už jsem měla jasnou představu o tom, co od kočárku očekávám. Hledala jsem ideálně takovýto:

  • s prostornou a pohodlnou korbou i pro dítě větších rozměrů,
  • aby se v něm dítěti pohodlně spalo ještě ve věku kolem roku a půl,
  • s jednoduchým polohováním zad, které snese častou manipulaci,
  • s polohováním opěrky nohou do vodorovna,
  • lehký, do města, do MHD,
  • s odpruženými otočnými kolečky s možnosti aretace,
  • se schopným úložným prostorem (tři děti = tři miliony věcí s sebou),
  • s možnosti připnout na něj náš skejt ke kočárku,
  • a samozřejmě krááááásný.



Street tedy splňoval všechno (až na polohovaní do naprostého lehu, ale daly se přimhouřit oči). Navíc jsem na něm ocenila i několik dalších aspektů, kterým jsem buď při rozhodování nekladla příliš váhu, anebo mě vyloženě překvapily a potěšily v průběhu těch pár měsíců. Ke všemu se dostanu.

Na tento kočárek jsem nakonec narazila na Instagramu - jak nepravděpodobné! Jen tak mimochodem, když jsem ho zrovna vůbec nehledala. Po dalším zkoumání bylo jasno - v rozhodování pomohla i jeho celkem příznivá cena a taky to, že Petite&Mars je česko-slovenská firma.

Co je z praxe na Streetu úplně nej

Testovali jsme fakt dlouho, takže poznatků mám hodně. Bětce docela dlouho trvalo, než začala sama sedět, tak jsem s recenzí kvůli tomu vyčkávala. Tady máte všechny výhody pěkně po kupě a opravdu ověřené.

Je lehký a skladný

Váží 9,7 kg, což je při nosnosti do 25 kg fakt super váha. Do města je parádní, hlavně při častých cestách MHDčkem. Náš předchozí kočárek vážil se sportovní korbou kilo 14, takže rozdíl jsem fakt pocítila.

Jednoduše se ovládá, což velmi oceníte, když máte ke kočárku ještě dvě další pobíhající děti. Taky se lehce skládá a rozkládá. Skladnost pro nás sice nebyla priorita, protože máme velké auto (kočárek do kufru hodím klidně nesložený), ale je to určitě důležitá informace.




Je relativně bytelný a dobře vyvážený

Při nečekaných situacích (a že jich se třemi dětmi do pěti let je!) už nám toho fakt hodně uvezl. Několikrát jsme v něm vezli už i Toníka s Olívkou naráz. Sice k tomu nijak nenabádám, ale mají dohromady 30 kilo a v pohodě. :D

Taky se mi nikdy nestalo, že by se převrátil nebo "byl na převrácení", a to ani s těžší taškou na rukojeti ani když v něm Bětka někdy blbne. I tak jsem ale radši ve střehu.



Ta korba!

Má fakt super korbu. Je velká, Bětka v ní má spoustu místa na pohodlné spaní i se zimní výbavou. Teď je Bětce 13 měsíců a poobědový spánek tráví pravidelně právě v kočárku - nepochybuju o tom, že klidně do roka a půl nebo déle v tom můžeme pokračovat. Pohodlná je i pro skoro tříletou Olívku, která se taky někdy sveze (když Bětku nesu v šátku nebo v Kibi). Spaní sice netestováno, ale sezení úplně v klidu a v pohodlí.



Na korbě je taky super, jakým způsobem se polohuje. Z lehu do sedu na to člověk sice potřebuje dvě ruce (a ještě si tu zádovou opěrku trochu přizvedávat) - viz video níže. Ze sedu do lehu je to ale otázka půl sekundy a jedné ruky. Na starém kočárku jsme ten mechanismus mívali sice jednodušší na manipulaci, ale tento zas vypadá, že je skoro nerozbitný - je to jednoduchý a odolný princip.

Jako velkou výhodu taky vidím, že díky tomu, že je to polohování na pásech, můžete si korbu položit do naprosto libovolné polohy - žádné tři stupně a zdarec. To se přiznám, že jsme využili opravdu hodně, protože Bětka začala pořádně sedět až okolo roku. Takže takto jsem ji mohla vozit vleže, a když už hodně mrčela a nudila se, tak jsem ji jen lehce přizvedla, aby lépe viděla - a bylo.

A ještě jedna naprosto parádní věc, o které jsem ani předem netušila. Zádová opěrka má vzadu za sebou takový výkroj se síťkou, takže se dá nesedící dítě vozit v kočárku taky na břiše. Za nás naprostá bomba, protože Bětuška tento styl jízdy kolem těch osmi měsíců měla hrozně ráda, stejně jako kdysi Toník.





Praktická variabilní stříška

Stříšky a konstrucke se u Streetu většinou kupují zvlášť. Stříšky mají ve velké škále barev a vzorů a k nim vždy i sladěné návleky na popruhy. Já jsem nakonec vybrala vzor Shadow Grey kvůli jeho univerzálnosti. Kočárek jsem si pak barevně doladila dalšími doplňky v limitovaných vzorech - nánožníkem (vzor Heritage Natural) a podložkou do kočárku (vzor Cardinal).

Výhodou je, že kdo chce, může si stříšek (s popruhy) koupit víc a vzhled kočárku tak jednoduše jednou za čas (nebo klidně každý den) měnit. Stříška se na konstrukci nacvakne asi za tři sekundy, takže je to fakt jednoduché. My jsme zůstali u stříšky jedné, protože já zas tak moc nepodporuji  takový ten "konzum" a ladění kočárku nijak zvlášť neprožívám. Jsem samozřejmě ráda, že je krásný, ale to je tak asi celé.

Co ale na stříšce naprosto miluju je to, jak je velká. Jednoduchým rozepnutím zipu se dá rozšířit a lépe tak Bětku zastínit nebo jí poskytnout větší klídek, když usne. Za tohle dávám 10 z 10. :D Mimoto je na stříšce taky vážně skvělá a fakt hodně prostorná kapsa ze strany u rukojeti kočárku. A nakonec ještě zmíním boží průzorové okénko ve stříšce, kterým můžu na Bětku mrknout vždy, jestli nedělá blbiny nebo jestli třeba neusla. Za tyto tři vychytávky jsem fakt vděčná!





Další detaily, co oceňuju

Mezi další drobnosti, které si zaslouží jedině pochvalu, patří určitě super velký koš pod kočárkem, který je celkem chytře řešený, nic z něj nevypadává. Dále je super manipulace s rukojetí, s dětským madlem, s opěrkou pro nohy (viz videa výše), pásy cajk, možnost přimontovat na kočárek skejtík cajk. Prostě spousta super drobností a žádný problém.

Kočárek s námi jezdil ve městě i v terénu, v nejrůznějších dopravních prostředcích včetně lanovky, po parku, na festivalech a zatím mě teda nezklamal.






Co z praxe na Streetu není zas tak úplně nej

I nějaké ty nevýhody se najdou. Krom toho, že nejde dát ZCELA do lehu bych zmínila asi tyto tři:

S pěnovými koly trochu víc drncá

Je nejspíš jasné, že poježdění na pěnových kolech nebude tak hladké jako na nafukovacích. My jsme si pěnové vzali schválně - jednak proto, že v terénu s kočárkem zase tolik nedrandíme, a pak taky proto, že jsme to prostě chtěli zkusit. Na starém kočárku jsme měli nafukovačky a rozdíl je znát. Zase na druhou stranu jsme za tu dobu, co jsme ten starý používali, museli asi 4x nebo 5x měnit některou z duší, protože se prostě stane, že se nafukovačky propíchnou. Toto jsme si už chtěli ušetřit.

Konstrukce sem tam vrzne a někdy se o ní bojím

Starý kočárek s námi fungoval bezmála čtyři roky a nikdy u něj nic nevrzalo, nepískalo, nedrhlo - a že jsme ho teda zrovna nešetřili! V porovnání s ním je Street na toto trochu náchylnější, sem tam něco vrže. Taky v situaci, kdy je plně naložený (kolem těch 25 kg), bych se s ním trochu bála sjíždět třeba rantl, konstrukce dává odporem trochu najevo, že by to možná nemusela vydržet. Taky se s ním ze stejných důvodů vyhýbám např. sjíždění ze schodů (i když není zdaleka plně naložený). Prostě tomu moc nevěřím. U starého kočárku jsem s ničím takovým problém neměla, ale je pravda, že i v tomto ohledu nejspíš dost udělají ta nafukovací kola. Nutno závěrem dodat, že se mé obavy zatím nenaplnily a s konstrukcí kočárku nikdy nic nebylo. A malé plus - nikdy jsem neměla problém ani s centrální brzdou (která nás naopak dost potrápila u kočárku starého).

Minidrobnost - chybí mi upevnění na tašku na kočárek

Tady to je jen fakt takový detail, ale hodilo by se na rukojeti mít nějaká očka na pověšení tašky na kočárek. Na Streetu nic takového nehledejte. Je fakt, že tašky na kočárek jsou v dnešní době už docela chytře vyřešené a nic takového vlastně ani nepotřebují. Já bych to ale ocenila. Hlavně teď, když už konečně tašku na kočárek zase můžu začít používat místo batohu. Konečně už totiž "běžně" nevozím skejt a na něm Olívku, takže tam mám konečně místo! :D




Jinak jsme teda s kočárkem spokojení velice a jsem ráda, že jsem se rozhodla právě pro Streeta. Pořídíte ho na různých e-shopech a v kamenných obchodech, stačí trochu zagooglit. Cena se pohybuje obvykle okolo 4190 Kč za ten základní podvozek s pěnovými kolečky. Stříšky (i s polstrováním na popruhy) stojí různě, podle toho, jaká je to kolekce, zda je limitovaná, atd. Cenová hladina se tak pohybuje od cca 649 Kč do 1699 Kč. Nánožníky podobně za 469 Kč až 679 Kč. Podložky do kočárku z paměťové pěny opět dle kolekce za 419 Kč až 849 Kč. Nafukovací kolečka dokoupíte za cca 2500 Kč.




Pokud vás zajímá téma kočárků, mrkněte ještě na testování nejmenšího kočárku na světě, které jsem sepsala před necelými dvěma lety. To to letí! A napište mi sem, jestli třeba Streeta máte, co na něj říkáte vy. Ostatní čtenáři to jistě ocení.

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …