Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ tříletá


Tak už nám toho pomyslného milníku tří let dosáhla i prostřední Olívka. V srpnu tříletá neuvěřitelná holčička, která nám dává fakt zabrat. :D Dostáváme od ní několik lekcí denně, a to nepřeháním! Tři roky taky znamenají změnu stylu i frekvence zápisů, takže jdeme na to. Tady jsou nejvýraznější Olívčiny rysy a specialitky.

Pro srovnání můžete mrknout na tříletého Toníka TU. SPOILER: Jsou fakt totálně jiní. A ještě přidávám gif Olívky dvouleté, ať můžete posoudit její vizuální proměnu za poslední rok. :)


Olívka je neřízená střela – nejdřív dělá a potom (možná) myslí

Když se Olívce něco zachce, udělá to. Nijak si to nepromýšlí ani se k tomu nejdřív nijak nechystá. Žije prostě okamžikem. Některými svými nápady je až nebezpečná, hlavně sama sobě. Už odmalinka kamkoliv vyleze a do všeho se pouští. A když třeba spadne, není to pro ni žádné poučení do budoucna. :D

V některých nápadech připomíná roční batole. Leží na stole u večeře propiska? Olívka se s ní začne vrtat v jídle. Najde v pokoji něco, co vypadá jedle? Prostě to olízne. Všechno tohle jsou pro nás někdy nepochopitelné věci, ale je za tím jediné - Olívka žije v přítomnosti, všechno chce zkusit a poznat, a to okamžitě.

Musím uznat, že tenhle rys z ní dělá možná trochu bláznivou, ale zato opravdu šťastnou holčičku. Není to náhodou takové to, kvůli čemu mnozí dospělí později v životě navštěvují drahé kurzy? Aby se zbavili úzkostí a byli více "mindfull"? Myslím, že jo. Olívka to každopádně má už od přírody.


Olívka je odvážná a nebojí se "znemožnění"

Nejenže se Olívka do všeho vrhá po hlavě, nedělá si úplně hlavu z následků, ona se ani nebojí neúspěchu, prohry nebo "znemožnění". Tam, kde se třeba Toník trochu stydí nebo váhá, tam nastupuje Olívka a okamžitě koná. Bez problémů se seznamuje s novými dětmi, hned se každého ptá, jak se jmenuje, hned si s nimi hraje. Nemá problém si jít sama něco koupit (např. zmrzlinu), nemá problém s kýmkoliv mluvit, kohokoliv o něco poprosit. (Tohle jí teda trochu závidím!)


Olívka si své problémy řeší sama a po svém

Když se Olívka potká s nějakou překážkou, prostě si přisune židli z jiné místnosti a překážku překoná. Doslova i metaforicky. Je v tom strašně kreativní a samostatná. Někdy mi připadá, že pro ni prostě neexistuje problém, který je "neřešitelný". Prostě velmi prozaicky postupně zkouší řešení za řešením a jedno z nich zafunguje. Hotovo.


Olívce nevadí změny, umí si užít jakoukoliv situaci

Se vším výše popsaným souvisí také Olívčin obvyklý postoj ke změnám. Jsou jí jedno. :D Ne, že by je nějak vyhledávala, ale absolutně jí nevadí. Prší? Paráda! Nemůžeme jít dělat něco, co jsme měli naplánovano? Nevadí! Čekáme dlouho v čekárně u doktorky? Aspoň si může déle pohrát s místními hračkami.  Ve všem si najde to svoje. Každý moment je pro ni příležitostí k něčemu novému. Nijak netrvá na řádu a pravidlech, je přizpůsobivá a stejně ji nejvíc zajímá přítomnost. Musím říct, že pro mě byla tahle její vlastnost dost ulehčující v těch prvních letech s dětmi brzy po sobě. Co to přinese do budoucna, to se uvidí. :)


Olívka si hraje sama

Na to, jak moc je Olívka společenská, je až zarážející její schopnost pohrát si úplně sama. Parťáky ve hře má ráda, ale doopravdy je nepotřebuje. Když ji něco zaujme, hraje si s tím sama klidně desítky minut. S vodou, s pískem, s autama,s kabelkama, s kočárkem, s atrapou foťáku. Taky si u toho hraní hodně povídá a drmolí, všechno si "pod vousy" komentuje. (Tohle od Toníka téměř neznám a už vůbec ne, když byl v jejím věku.)


Olívka miluje věci a věcičky

Olívka by s sebou nejraději tahala kufr věcí snad na každou procházku. Téměř denně nás prosí, jestli si do školky nemůže vzít tenhle náramek, tamto miminko nebo šnečí ulitu, kterou před týdnem našla na terase. Takže potřebuje kapsy. A kabelky. To je nám už jasné a zařizujeme se podle toho. :) Věci si hromadí i doma do různých kufříků a nejradši do postýlky. Bez cca obdenního úklidu postele by v ní do týdne neměla dost místa, aby si do ní lehla. Jako fakt.


Olívka se na nich ale absolutně nelpí

Co je na tom pro mě hodně zajímavé a trochu překvapivé, je to, že ona na těch svých pokladech ale prakticky vůbec nelpí. Nemá k nim žádnou citovou vazbu, nemá žádné své "milované" plyšáky, apod.  Není to klasický "hoarder". Když něco někde ztratí nebo zapomene - což se stává poměrně často - je jí to úplně jedno. Dřív jsme mysleli, že nám tyhle ztráty umožní na ni trochu výchovně působit, aby si zkrátka toho s sebou ven nebrala moc a aby si na vše, co má s sebou, sama dávala pozor. Ale nelze! Když Olívka někde něco vytratí, je jí to jedno. Řekne "hmm", a tím to pro ni končí. Příště s sebou bere něco jiného.


Olívka miluje pozornost...

Ráda se předvádí, ráda se opičí po ostatních dětech, ráda dělá vtipy a obličeje, ráda někoho napodobuje - a když to dělá, střídá u toho hlasy. (To je fakt boží podívaná!) Strašně moc mluví a výská a ječí. Věčně ji při vyzvedávání ze školky vidím, jak sedí u paní učitelky a něco jí strašně zaníceně vypraví. Ráda šaškuje a rozesmává okolí. Nějaký talent pro herectví (nebo spíš obecněji pro "performance") tam jistě bude.

Zároveň u Olívky platí, že nemá zrovna v oblibě, když se výraznější pozornosti dostává někomu jinému. Třeba když měl Toník bolavý zoubek, hned hlásila, že má ona taky. Když Toník předvádí nějakou dovednost nebo líčí nějaký zážitek, ona pak musí taky. A přitom to mnohdy vůbec nemusí být pravda, s tím si ona hlavu zrovna neláme. :D


... a kontakt

Je mazlivá a tulivá. Ráda se třeba i objímá s jinými dětmi. Pro tu příležitost si ráda hraje na kočičku nebo pejska a má pak radost, když ji někdo pohladí. Co jsem tak pochopila, dělá to hodně i ve školce. :D Kontakt hodně vyžaduje, když něco není v pořádku, když ji něco bolí nebo má strach (z duchů třeba) a taky to má jako takový rituál, když už chce přestat plakat. Vždycky říká "utřít očička". To znamená, že už nechce plakat a že k ní má někdo přistoupit a utřít jí svou rukou nebo kusem oblečení očička. Tím to pak pro ní končí - kontaktem. ♥


Olívka je princezna, ale když zrovna není, neřeší to

Olívka se hodně zhlédla v princeznách všeho druhu a v nejrůznější bižuterii - máme doma aktuálně plný kufr korunek, náramků, korálků, náušniček. Velmi šťastná je, když si může natřít pusu nějakým balzámem s lehkou barvou nebo když ji někdo nalakuje nehty. (To se sice moc nestává, ale budiž.) Taky má kostým princeznovských šatů a doma si ho oblíká skoro denně. Strašně ráda nosí (i normální) šaty a vždycky se ptá, jestli je krásná. A každé kamarádce, mamce nebo tetě, která má na sobě zrovna šaty, taky ráda říká, že je krásná.

Na druhou stranu, když zrovna princezna není, nijak to neprožívá. Úplně bez nejmenších problémů nosí i oblečení po Toníkovi a vůbec po nás nevyžaduje mít vše růžové a se třpytkama. Ale to možná ještě přijde, nebo ne?


Olívka je drama queen

Když byla Olívka malá (tak ve věku okolo 14.-18. měsíců, byla hrozně uplakaná, hlavně, když dostala něco "zakázano". Částečně jí to zůstalo, ale přetavilo se to spíš do takové formy "drama queen". Na to, jak nekomplikovaná většinou bývá, je až zarážející, jak rychle někdy dokáže přepnout do nějaké uplakané scény. Někdy u ní prostě docela malinké věci způsobí úplný emoční požár. Ona se v něm nějak zacyklí takovým tím přeháněním a prožíváním a pak neví jak z toho ven. 

Často věci zveličuje, ale zároveň jde vidět, že ji to opravdu "bolí". Někdy dokáže i rozplakat sama sebe, když třeba na něco smutného pomyslí - ani to nemusí být reálné. Takže jako taková ta extrovertní citlivost, ta tam rozhodně bude. (Já to teda trochu znám, takže držím palce!)


Olívku je těžké donutit k něčemu, co dělat nechce

Když Olívku něco nezajímá, dělat to prostě nebude. A je velmi VELMI náročné ji nějakým způsobem přimět i k věcem, která se dělají každý den - nejtypičtější je uklízení. To "za ní" často dělá Toník. Olívka vůbec moc nemá "smysl" pro vracení věcí na své místo. Když objeví nový podnět, klidně pustí to, co doteď držela, na zem a letí za něčím novým. 


Olívka má ráda školku

Do školky Olívka nastoupila těsně po svých třetí narozeninách. To je vlastně o půl roku věku dřív, než nastupoval minulý rok Toník. Ale se školkou je úplně v pohodě a chodí do ní rada. Že do školky nechce jsem od ní za celou dobu slyšela asi tak 2x a nikdy se školce nevzpouzela nebo ráno neplakala. Myslím, že školka je pro ni super zábava, a jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál. Typická česká škola pro její povahu podle mě úplně nej nebude, tak snad něco vymyslíme!


Olívka ráda maluje

Ráda a celkem pěkně kreslí. Ze školky mi nějaká svá díla nosí tak 3x týdně, což je oproti Toníkovi velký rozdíl. Malování ji baví i doma a ráda si o namalovaných obrázcích povídá. 


Olívka se zajímá o druhé

Už odmalinka se hodně zajímá o druhé. Na širší rodinu a na kamarády se pořád vyptává, ráda o nich mluví, ráda o nich poslouchá, ráda si je připomíná. Dokáže se do ostatních dobře vcítit, už v takhle nízkém věku na ní vidíme, jak je empatická.


Olívka si pamatuje každou křivdu

Dobrou paměť má nejen na lidi a vše okolo nich, ale doslova sloní paměť má na všechny křivdy, nespravedlnosti a "bebíčka", které se týkají její osoby. Často vzpomíná na různé podobné události - třeba že jsem ji skřípla bradu do zapínání helmy, a to už je to snad víc než půl roku zpátky!


Olívka je v jídle vybíravá

Aktuálně je rozhodně nejvybíravějším členem naší rodiny. Často na některé suroviny nebo celá jídla říká "ble" a několikrát se stalo, že je nechtěla ani ochutnat a už byla přesvědčená o tom, že je to "ble". Má ráda těstoviny a brambory ve všech podobách, má ráda maso a ovoce. Zeleninu jí musíme trochu nutit, ale většinou to zvládne. Některé věci (třeba pórek) si je ale schopná z uvařeného jídla klidně kousek po kousku vytahovat. Sní i lehce pikantní věci (hlavně masové), ale má velkou nedůvěru ke kroupám a luštěninám. Nijak extra nemusí ani sladká jídla (buchty, koláče, šišky s mákem, apod.) - to máme velký rozdíl oproti Toníkovi. Ale jinak mlsá ráda, hlavně teda lízátka a zmrzku. :D


Olívka spí, jak když ji do vody hodí

Usíná sama, usíná rychle. V noci už se nebudí, to jen, když je třeba nemocná. A jen tak něco ji neprobudí. Co víc si přát? :)


Olívka v číslech
Z tříleté prohlídky u doktorky si Olívka odnesla zapsáno: 91 cm výšky a 14,3, kg váhy. Je tedy na svůj věk pořád docela prcek - cca 10. percentil, zato váhou k výšce je kolem 80 percentilu. Takže jako vždycky. :D


Tak to je naše tříletá kouzelná Olívie. Za půl roku budeme informovat znovu! ♥

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …