Přeskočit na hlavní obsah

Bětuška ~ patnáctiměsíční


Bětuška má 15 měsíců, začínám tedy s tradičním záznamem jejich pokroků a jejího života tak, jak to měli její sourozenci. Jsem na tohle totiž hrozný magor. :D Zatím je pořád sladká a hodná holčička, skoro to vypadalo, že nás takové to nepříjemné uvztekané období tentokrát nějak mine.. Ale spoiler alert! - neminulo. Jen si ho Bětka posunula do lehce vyššího věku. V 15 měsících byla ale ještě dost andílek, takže o tom dalším až v příští zápise. Přidám tradičně srovnávací foto s Bětuškou loni touto dobou. A odkazy na porovnání s Toníkem a Olívkou ve stejném věku.


Hrubá a jemná motorika

První krůčky Bětka udělala asi 3 týdny po svých prvních narozeninách. Stalo se tak na zahradě u babičky v Moravičanech. Už dřív jsem si všímala snahy o krůčky, obzvlášť ve vaně. :D Ale tady se jí to konečně oficiálně podařilo. Od takového toho batolení - chůze hodně ze široka - se do svých 15 měsíců propracovala k celkem pěknému ťapkání. A začíná nabírat na rychlosti!

Mimo chůze si ráda popojíždí po bytě na Pukynu. Ven jí ho teda skoro neberu, protože zas až takový blázen nejsem. To by pak něco chtěly všechny děti a já bych to neměla jak vše odtáhnout. :D Takže smůla - nevýhody nejmladších dětí, což? Dále ráda leze po schodech - ale teda LEZE. Po dvou to taky zvládne, ale jen za ruku a přísunem. Zato ráda šplhá na skluzavky, prolézačky, na stoly, apod. Ne až tak šíleně, jako to dělala Olívka v jejím věku, ale celkem hodně.

S ručkama je celkem šikovná - vkládá, staví, krámuje. Dovede hezky manipulovat i s velmi drobnými předměty. A teď to nejlepší - skoro plnohodnotně sama jí lžičkou. Zvládne snad vše kromě polévky, i když teda úplně čistá práce to není. :D Lžičku miluje a jak vidí příbory u starších, hrozně se jich dožaduje. Jíst rukama - to není vůbec nic pro ni. Taky samostatně pije z nejrůznějších lahví, brček i z normálního hrnku.









Hry a hraní si

V patnácti měsících si Bětuška moc hezky sama hraje. A když ne sama, tak s Toníkem a Olívkou. Nejraději má věci, které se dají tlačit, takže vedou kočárky a různá aktivní chodítka nebo nákupní vozíčky, když na ně někde narazíme. Naprosto zbožňuje houpačky. A to takovým způsobem, že už se někdy snažím vyhledávat taková hřiště, kde houpačky nejsou. :D Ráda krámuje věci z kuchyňských skříněk a různě je přeskládává - zlaté dětské pojistky!! Ráda si hraje s miskama, pokličkama, naprosto miluje balóny a míčky. Ráda si je háže a zase sbírá, ráda do nich kope. Miluje vodu, písek a taky se ráda různě nahání s dětmi nebo si hraje na "kuk" - schovku.

Knížky má ráda a prohlížení knížek je naším denním chlebem. Zvířátka teda válcují všechny ostatní témata na plné čáře. Ukazuje a chce slyšet, co je to za zvíře. Sama už pár kousků pozná a ukáže. Umí zvuk pro kočku, koně, krávu a ovci a kozu (ty tři se jí pletou), prase a hlodavce. :D Bětuška je taky nejspíš nemuzikálnější z našich dětí, ráda tancuje, vlní se do hudby. Když se jí nějaká píseň líbí, hned začne hýbat alespoň rukama. A pokouší se o zpěv, což je fakt srandovní.








Komunikace a sociální život

Co se mluvení týče, tak to náš benjamínek bere nejpozvolněji ze všech našich dětí. V 15 měsících říká spolehlivě v podstatě jen "táta" a "tá" - to znamená tam nebo to. Jo a ještě "ňam", což je jídlo. Několikrát už řekla máma, ale moc často to nepoužívá. Většinou když se třeba odněkud vrátím, tak mě vítá radostným pokřikem "táta". :D Jinak se ale stává mistrem v intonaci a všem těm jejím variacím na "tá", "té", apod. už celkem dobře rozumíme. Umí taky dobře kývat nene a začíná i s kývání na souhlas. Vehementně na všechno ukazuje a krásně si kohokoliv umí přivést, kam potřebuje.

Rozumí ale úžasně a na požádání ukazuje lidi, části těla, zvířátka v knížce nebo různé věci denní potřeby. Taky umí přinést, o co ji požádáme. Napodobuje činnosti, spolupracuje u oblékání. A taky začíná celkem dobře (a příhodně!) respektovat zákazy. Začíná se taky zlobit, když jí nerozumíme nebo ji neposlechneme. Ale žádná velká dramata to většinou nejsou.

Dost často se stydí, a to takovým zvláštním specifickým způsobem. Stud dává najevo tak, že si hřbetem ruky zakryje jedno oko a u toho se tváří vážně až smutně. :D Nemá moc ráda, když na ni začnou mluvit cizí lidi, není tolik společenská jako její starší sourozenci. Jiné děti (které zná nebo se kterými jsme někde delší dobu) má ráda, dokáže si s nimi nebo vedle nich pěkně hrát. Ale je na ní znát, že nejradši má prostě to, co zná. Tedy Toníka s Olívkou - s těmi si hraje pořád a neustále a má je fakt ráda. Je na ní i vidět, že je ráda doma. To s tím nejspíš souvisí. Bětka má jinak spíš ráda starší děti - zhruba Toníkův věk a výš. A taky se jí moc líbí miminka - na ty vždycky všude ukazuje a chce na ně sahat.








Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Bětka v patnácti měsících váží cca 8,9 kg a měří 73,5 cm. To znamená, že je pořád hrozně malinká i lehká. Pro srovnání jen řeknu, že 9 kilo měl Toník v půl roce věku. :D Nosí velikost 80 a má už 12 zubů - všechny stoličky už jsou venku. Tentokrát to snad ani nebylo tak hrozné, jak si pamatuju u starších. Jen ty noci no. :D

V noci spí zhruba od půl deváté do sedmi. Budí se jak kdy - když ji něco trápí, tak i častěji než 6x za noc, když ne, tak jednou či (častěji) dvakrát. Už přemýšlím o nočním odstavu po vzoru starších dětí, ale tím, že od svého prvního nočního probuzení spí s námi v posteli, tak mě to ani nijak extra nenutí. Na druhou stranu vidina toho, že máme naši postel zase jen pro sebe a že můžu v noci svobodně měnit polohy (nebo jít na záchod) je fakt lákavá! Přes den si dává takový přesobědový spíš než poobědový spánek. Usíná mezi půl jedenáctou a jedenáctou a spí tak 2,5 až 3,5 hodiny v kočárku. Buď na terase nebo v pokoji či v chodbě našeho domu - v těch vedrech nejlepší věc! 

Jí na snídani většinou neslazené müslli s mlékem (stejně jako starší děti), před spaním svačí bílý jogurt, který totálně miluje. Po vyspání si dá pozdní oběd a pak ovocnou svačinku a večeři. Pořád nesnáší banány a nejedou jí ani slupky z jablíček. Jinak není nijak extra vybíravá, chce hlavně něco mít, když mají ostatní, a ani ji moc nevadí, když je to něco jiného. A taky se kojí - asi tak 4x či 5x denně plus noc.

Nočník nula, jen už teda ví, k čemu slouží. Preferuje spíš prkýnko na záchod, protože vídá na záchodě nás všechny 4 ostatní. :D Občas na něj chce posadit, dělá, že tlačí, ale to je tak asi všechno.

Bětuška má oproti starší dětem zase o trochu jinou povahu. Připadá mi taková víc introspektivní, vypadá, že o věcech přemýšlí, třeba i nad tím, když se na ni zvýší hlas. Má ráda věci, které zná, spíše než nějaké novinky a změny. Ke známým je sociální. Je muzikální. Umí se na docela dlouhé časové úseky zabavit sama. Je mazlivá. Zatím se skoro nevzteká, což je trochu s podivem, ale ono to přijde, jen o něco později než jsem byla zvyklá. :D

Naše patnáctiměsíční ♥.









Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …