Přeskočit na hlavní obsah

Toník ~ čtyř-a-půl-letý


V září Toník dosáhl milníku v podobě 4,5 let věku. A to už je teda velkej chlap. Pořád je hodně šikovný, ale někdy taky trochu trudomyslný. Více o tom po dalších šesti měsících přináší můj pravidelný souhrn jeho nejvýraznějších povahových rysů, jeho aktuálních dovedností a celkově jeho životního stylu.

Přidávám gif s Toníkem tří-a-půl-letým pro vizuální porovnání. A koho by zajímalo, jak moc se změnil za poslední půlrok, TADY najde minulý souhrn.


Toník je soutěživý a hrozně nerad prohrává

Tenhle rys se nám "rýsuje" už opravdu dlouho. :D A zatím to nijak nepolevuje. Toník je opravdu hodně soutěživý - ve všem chce být první, chce vyhrávat, chce mít všeho víc a všechno dřív. To nám nezřídka způsobuje konflikty nejen doma (tam spíš míň - Olívka vypadá, že jí takově věci moc nevadí, nesnaží se s Toníkem soutěžit), ale hlavně s dalšími dětmi a kamarády v našem okolí.

No tak já teda budu doufat, že ho tento motor bude v životě hnát hodně dopředu a že mu bude způsobovat co nejméně trápení. V rámci toho se mu nějak rozumně snažím dávkovat prohry a vysvětlovat vše okolo toho, co je "spravedlivé" a jak na sobě třeba pracovat, snad se nějaká tato semínka ujmou...


Toník je nedočkavý...

Když se Toník na něco těší, je to někdy trochu takové rodičovské peklíčko. Pořád se na to ptá, každé "ještě ne" bere hrozně negativně, zlobí se. Těším se na dobu, až bude schopný pořádně porozumět času, hlavně hodinám, to by mu mohlo dost ulehčit.


... na druhou stranu si docela umí odepřít aktuální požitek

Řekla bych, že s tou nedočkavostí nakonec nebude až tak strašné. Už nyní na něm totiž lze pozorovat určitý sklon k tomu odkládat okamžitý požitek. Oblíbené jídlo si například nechává nakonec. (To si u Olívky třeba vůbec nedokážu představit, že by udělala!) Někdy si něco dobrého dlouho "šetří" a nezhltne to hned.

Taky je celkem vnímavý k tomu, kdy nebo jak "se co dělá", bere si to za své a dodržuje pravidla. Toník by si zkrátka nejspíš nesnědl adventní kalendář na posezení asi ani, kdyby k tomu měl příležitost. To mě celkem těší, protože podle některých výzkumů je zrovna tato vlastnost u dětí asociovaná s "úspěchem" v dospělosti. No uvidíme! :D


Toník miluje pohádky a aktuálně u něj vedou ninjové

Pohádky, hrdinové - tím teď hodně žije. Musím ho zase někdy vzít do kina, protože jsem zatím byli jen jednou a byl to pro něj obrovský zážitek, často na to vzpomíná. Do divadla se dostaneme častěji, tak jsem ráda, že si podobné akce užívá. A taky samozřejmě pohádkové knížky! Předčítání má taky moc rád, dokáže se na něj opravdu dlouho soustředit.

Zná strašně moc různých pohádkových postav a hrdinů - to určitě podporuje taky školkový kolektiv. Po dlouhém období superhrdinů, které teda ještě zdaleka neskončilo, u něj teď hodně vedou ninjové z Ninjago. Myslím, že téma březnové narozeninové oslavy se už tímto dost jasně rýsuje. :)

Mimoto má taky hodně rád pohádky o princeznách - Krásku a zvíře, Ariel a taky Ledové království. Taky Příběh hraček je teď u nás hodně populární. Líbí se mu i "výukové pohádky" typu Dora průzkumnice nebo Umizoomi, ty u nás taky hrajou dost často.


Toník má rád čísla a počítání

Písmenka Toníka ještě nijak výrazněji nezajímají, ale co naprosto "žere", tak to jsou čísla. Bez problémů napočítá do stovky a s menší dopomocí je schopen počítat a počítat - jednou jsme začali počítat ve městě a pokračoval v tom až domů a ještě chvíli doma. Sem tam jsem mu teda napověděla nebo ho opravila, ale dostali jsme se k číslu 892, což je podle mě úplný mazec!

Kromě mechanického počítání (básničky měl vždycky rád a má skvělou paměť), čísla do 99 taky pozná a pojmenuje - i když někdy se sekne v tom, odkud se číslo "čte". A taky opravdicky sčítá a odčítá - do nějakých 12 celkem bezpečně. Čísla vždycky rád vidí - hlásí mi každý autobus, co venku vidíme, někdy i SPZky. Cokoliv, čeho má víc, si rád přepočítává.

Tak snad mu láska k číslům vydrží!


Toník se hrozně rád předvádí...

"Mami, dívej, jak umím..." "Tati, podívej se, jak udělám..." Variace na tyhle věty slyšíme několikrát denně. Když Toníkovi něco jde, což je nutná podmínka, strašně rád se ukazuje a předvádí. Když se cítí silný v kramflecích, předvádí se klidně i neznámým lidem. Prostě se chce pořádně ukázat a samozřejmě chce být za své výkony také patřičně oceněný. A já mu to teda ráda dopřeju, protože pozornost a ocenění je podle mě něco, co je pro děti FAKT důležité.


... ale nerad riskuje a bojí se "zesměšnění"

Úplně jinak tomu ale je v případech, když mu něco nejde. To mu někdy vyloženě brání učit se něco nového (třeba jízdu na kole nebo plavání). Zkrátka když mu to nejde "hned", nechce to dělat. Hlavně když jsou okolo nějací další diváci. Pocit určité méněcennosti nebo shození se před někým je opravdu něco, čemu se Toník snaží vyhnout za všech okolností. Proto si, když má na výběr, zpravidla volí spíš méně náročné cesty (na rozdíl od Olívky, které má tohle naopak).


Toník začal kreslit!

Kreslení do nedávna bylo možná přesně tenhle případ. No za poslední půlrok se Toník v kreslení hodně zlepšil a pravidelně nám teď nosí třeba obrázky ze školky. Mám fakt silné podezření, že až mu to teprv začalo trochu jít, tak až tehdy se tomu začal trochu věnovat. Možná stačilo, že už ve školce nepatří mezi nejmladší děti a tudíž jeho dílka v jeho očích snesou srovnání s ostatními. Nebo ho trochu nakopla Olívka, protože ta nám ze školky nosí něco snad skoro denně.


Toník miluje (nové) oblečení

Když dorazí balík s novým oblečením, když si může oblečení vybírat, když se může převlíkat, když je po ruce nějaký kostým - to vše Toník zbožňuje. Oblečení je pro Toníka zkrátka radost. Chce na něj mít co největší vliv. Musím ale říct, že mi to někdy dělá trochu problémy, protože kdyby to bylo na mě, strojila bych si ho ještě trochu jinak. :D Když je to na něm, preferuje hlavně to, na čem je nějaký hrdina nebo pohádková postava. Takže teď mám doma místo "elegána" často spíš chodící reklamu na Spidermana, Ninjago, Star wars. Ale moc spokojeného! :)


Toník bývá dost negativistický

S čím opravdu hodně bojujeme, tak to je Toníkův negativismus. Když byl menší, nebýval takový, ale dnes je prostě pro něj často všechno problém. Když něco nevyjde, mrzí ho to a zlobí ho to. Často pak říká, že je něco "hrozný" nebo že my jsme "hrozní", nebo že teď "za trest" nikam nejde, apod.

Je to takové zvláštní naladění, u kterého mám někdy silný dojem, že by ho snad nepotěšila vůbec žádná možná varianta. Naštvává se, že pro ně do školky přijdu moc brzy (nebo moc pozdě), že jdeme po školce cvičit (nebo že jdeme domů, nebo že jdeme na hřiště). Je to prostě taková (často právě poškolková) chmura, nějaké ventilování emocí, nevím, sama tomu moc nerozumím.

Musím říct, že je pro mě skoro vždy náročné se s tím nějak popasovat, protože to bývá hodně velké zkažení nálady mně i všem ostatním. Často dělám něco vyloženě s tím, že z toho Toník/děti budou mít radost, a ono to pak dopadne akorát tak, že z toho radost nemá a ještě ho to rozmrzí nebo naštve. Bývá mi líto, že zkrátka není víc spokojený. Tak nevím. Někdo nějaká rada?


Toník se vytahuje

To určitě souvisí s tou jeho soutěživostí. Prostě má v oblibě dávat ostatním najevo nějakou svou převahu. Že "to má doma taky", že "on má ale stejně víc", apod. Když je hodně rozjetý, nemá vůbec problém si i něco přimyslet. Jako ordičům se nám na takové jeho chování těžce dívá, když ho vidíme s kamarády, s Olívkou, atp. Snažíme se vysvětlovat a doufáme, že z toho vyroste. Asi to k tomu věku u části dětí celkem patří...


Toník je boží "velký brácha"

Jak umí být na ostatní někdy trochu "protivný" nebo bojovný, tak na Bětušku je naprosto zlatý. S Olívkou většinou taky vychází velmi dobře, ale tam takové to sourozenecké škorpení samozřejmě občas je a být nejspíš musí - tím, jak jsou si věkově fakt blízko a tráví spolu hodně času. K Bětušce je ale úplně totální milius.

Stará se o ni, pomáhá jí, dává na ni pozor, mluví k ní vlídně a je na ni úplně zlatý. Je to úplná nádhera to pozorovat z rodičovské perspektivy. ♥


Toník je prostě společenský

I když se s dětmi někdy škorpí, kamarády, děti a celkově lidi má Toník rád. Introvert rozhodně nebude. Rád chodí na návštěvy, na akce, kde se vyskytuje plno lidí, rád se zapojuje do společných her. Na kamarády se často vyptává a i s novými lidmi nemívá obvykle vůbec žádný problém.


Toník dělá dohody

Je zajímavé pozorovat, jak už teď dokáže dodržovat a dokonce i iniciovat dohody - včetně různého dělení se a střídání se. Když se na něčem domluvíme, platí to. Můžu se na něj spolehnout a on je zvyklý, že se může spolehnout na nás.

Dohody dokonce i vymýšlí a přináší je i do interakce s Olívkou nebo kamarády. Musím říct, že jde někdy úplně vidět, jak u toho bojuje s tou soutěživostí a tendencí k vytahování se, ale myslím, že už pochopil, že někdy je i pro něj nejvýhodnější to, co je nejvýhodnější pro všechny.


Toník je hráč a taky vyzvídač

Toníkova velká obliba společenských her už po předchozích odstavcích asi nikoho nepřekvapí. Miluje je. A já z toho mám radost. Aktuálně vede Dobble, Černý Petr a Kvarteto, začínáme i s Unem a dalšími jednoduchými karetními hrami. Už si párkrát do týdne pustí i nějakou hru na telefonu, třeba Angry Birds teď byly dost v kurzu. :) Taky má rád hry s pinčlíky a kostkou. V prosinci Ježíšek přinese Ubongo pro děti, tak uvidíme, co on na to!

Tohle celé má jen dva háčky. Za prvé Toník strašně nerad prohrává a vůbec se v tom nedokáže krotit. Klidně tím zkazí celou náladu u stolu a stává se, že po první jeho prohře prostě končíme. Na tom pracujem! Druhá věc je to, že mastit hry moc nemůžem, když jsme doma ve složení já + všechny děti. Bětka nám totiž karty a další propriety bere a pokouší se je ničit. :D Ale tak tohle období už nám snad taky brzy skončí...

Když zrovna nehrajem hry, hodně si s Toníkem povídáme. Zajímá ho všechno o světě, všechno chce vědět a všemu porozumět. Jeho skvělá paměť mu v tomto vydatně pomáhá, takže nás často zaráží, co vše už Toník o světě ví a čemu rozumí (nebo čemu sice ještě nerozumí, ale zapamatoval si to).


Toník je akční a miluje výlety

Ze ten uplynulý půlrok jsme zvládli celkem dost různých výletů a jiných akčních počinů. A to byl teda Toník ve svém živlu! Je moc rád mimo domov, má rád "penziony", jak by nejspíš řekl on sám. Je to prostě skvělý akční parťák a je to super.


Toník je mistr slov, výslovnost snad už brzy dopiluje!

Toník se už odmala parádně vyjadřuje a pořád mu to zůstalo. Má širokou slovní zásobu a vždy umí říct přesně to, co potřebuje, a to způsobem, který dospělé kolikrát překvapí. Ve výslovnosti se za poslední půlrok také zlepšil. Myslím, že kromě "r" a "ř" už zvládá všechno hezky. :)


Toník je vděčný strávník

Po stránce jídla je Toník úplné dítě za odměnu. :D Jí rád a není vůbec vybíravý. Vařit pro něj je úplná radost a i ve školce si ho za to chválí. Každý den mluví o tom, co měli ve školce k obědu a jestli si přidal nebo dokonce i "přidal naposledy". Pořád je hodně na sladká jídla a miluje těstoviny. V poslední době se začíná lehce vyhýbat masu, což plně chápu, protože jsem to v dětském věku měla taky tak.

S mlsáním je to u něj někdy krapet za hranou a stává se, že je v tom sem tam úplně nenasytný. I zde se projevuje nějaká ta jeho vnitřní nespokojenost, protože třeba místo toho, aby měl radost z dobrůtky, skončí to rozladěním, že po ní nedostal ještě další. No, bojujem!


Toník doma po o nespí

Když je Toník doma, po o už definitivně nespí. Ve školce teda jo, asi se nechá strhnout většinou. :) No musím říct, že mi ten poobědový klid dost chybí teda! Navíc, když se nám nepodaří uložit po o Toníka, je skoro stoprocentní, že Olívka taky spát nebude - a večer je pak hodně portivná, protože ta by to ještě vážně potřebovala... Nicméně se snažíme tento klidný poobědový čas, kdy spí aspoň Bětka, využívat ke hraní karet nebo her, které se za Bětčiny přítomnosti hrají dost obtížně.


Toník v číslech

Ve věku 4,5 let Toník měřil 106 cm a vážil 17,2 kg. To je výška k jeho věku lehce podprůměrná a váha k jeho výšce totál průměrná. Toť vše. Tak zase za půlroku! ♥


Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla.

Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě.

1. Křičím

Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestli chce…

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce.

Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu, tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací. 
Gumáčky
Gumáčky jsem objednávala z této stránky. Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč). 

Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednutá okolo, nejedná se o klíne…

inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?


K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj …